Národy se nemají podřizovat ideologickým vizím, které nevyplývají z jejich zkušeností a potřeb, ale z utopických snah elit

 

Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, velmi děkuji za pozvání na letošní kongres Vaší strany. Lituji, že z důvodu dříve naplánovaných akcí nemohu Vašeho pozvání využít.

Jarosław Kaczyński | foto: stalo-se.cz

Jarosław Kaczyński | foto: stalo-se.cz



Přeji Vám, aby ostravský kongres dal Občanské demokratické straně sílu čelit všem výzvám v České republice i v evropském prostoru. Toto přeji straně, se kterou Právo a spravedlnost úzce spolupracuje v Evropském parlamentu a která zaujímá důležité místo v politickém životě našeho jižního souseda. Souseda, jenž je nám blízký nejen geograficky.

Dějiny potomků Lecha a Čecha se ubíraly cestami, jež byly v mnohém odlišné. Můj bratr, prezident Lech Kaczynski, často zdůrazňoval blízkost obou našich národů a zároveň komplementaritu jejich zkušeností. Naše strany působí v odlišných podmínkách a mají v některých záležitostech jiné priority.

Co však máme společné, to je přesvědčení opírající se o zkušenosti našich národů po druhé světové válce, že společensko-hospodářské systémy, ideologie, státní a mezinárodní instituce by měly být pro lidi, nikoliv naopak. S tím je spojeno rozhodné odmítnutí názoru, podle kterého se jednotlivci a národy mají podřizovat ideologickým vizím zářící budoucnosti, které nevyplývají z jejich vlastních zkušeností a potřeb, nýbrž z utopických snah těch či oněch elit. Takové snahy, za kterými se často skrývají imperiální cíle, si nezaslouží podpory a jsou dlouhodobě odsouzeny k porážce ve střetu s lidskou touhou po svobodě a pravdě a s přirozeným právem každého národa být „sám sebou a u sebe“.

Toto konstatování je klíčem k pochopení našeho pozitivního a zároveň realistického postoje k evropské integraci. Právo a spravedlnost je pro další existenci Evropské unie a zlepšení jejího fungování, ale striktně v mezích uzavřených smluv. Jejich výklad by měl respektovat suverenitu členských států a nesmí vést k uznávání pravomocí evropských institucí, které jim nejsou vysloveně svěřeny členskými státy. Chceme, aby Polsko bylo členem takovéto Unie a loajálně aplikovalo úpravy vznikající ve shodě s těmito principy i požadavky reality a zdravého rozumu.


V tomto kontextu bych chtěl použít slova jistého dokumentu, který dobře znáte: „Evropský vývoj posledních let a zejména krize eura daly jednoznačně za pravdu našemu realistickému přístupu k evropské integraci. Jsme si vědomi toho, že evropská integrace přináší Polsku řadu výhod, je ale třeba ji posuzovat tak, aby nepostupovala na úkor některých členů. Nechceme z Unie nezodpovědně vystupovat, to však neznamená, že budeme bezhlavě přijímat vše, co z Bruselu přichází. Každý prvek evropské integrace budeme poměřovat polskýma očima a z úhlu polských národních zájmů. Chceme Unii jako prostor ekonomické svobody a nikoli jako prostor evropské byrokracie. Chceme Polskou republiku jako hrdou a sebevědomou zemi v Evropě.

Zasadíme se o to, aby polští zástupci reprezentovali Polsko v Bruselu a ne Brusel v Polsku. […] Polsko si nyní euro nemůže dovolit, nebylo by přínosem. Polsky zlotý je pro nás výhodnější a věříme v jeho budoucnost. Budeme proto trvat na referendu o případném přijetí společné evropské měny. Závazky spojené s přijetím eura se od našeho vstupu do EU natolik změnily, že to považujeme za nezbytné…“

Jak jistě tušíte, dovolil jsem si citovat pasáž z politického programu ODS, který je možné nalézt na webové stránce Vaší strany. Samozřejmě jsem změnil pouze název státu a měny.

Blízkou shodu našich názorů spatřuji také u problémů, které se vší přísností byly nastoleny v denní agendě v minulém roce. Politici Práva a spravedlnosti, na rozdíl od těch, jimž polští voliči nedávno ukázali červenou kartu, dobře rozumějí nutnosti úzké spolupráce a solidarity států Visegrádské skupiny. Bez iluzí hodnotíme krátkozraké koncepce Bruselu ohledně imigrační politiky, které neřeší žádný stávající problém a mohou způsobit ještě větší potíže.

Evropská unie jednající striktně v rámci uzavřených smluv, dbající suverénního práva členských států demokraticky rozhodovat o jejich vnitřních záležitostech a stojící na půdě reality, nemůže být odvolací instancí pro politiky, kteří prohráli demokratické volby ve své zemi. Není správné, aby bruselští činitelé, kteří neznají jazyk a dějiny členského státu, natož aktuální poměry v onom státu, chtěli poučovat jeho demokraticky zvolené orgány např. o tom, jaké vnitřní reformy si smějí dovolit a jakých by se měly vzdát.

Svobodné a hrdé národy Evropy vytvořily evropské instituce proto, aby jim tyto kompetentním způsobem pomáhaly ve společném rozvoji. Nikoliv proto, aby nekompetentním způsobem zasahovaly do jejich vnitřních záležitostí.

Vážené dámy, vážení pánové!

Potřebujeme v Evropské unii více subsidiarity a méně centralismu, více svobody a méně regulace, více realismu a méně iluzí. Věřím, že to je – a bude tomu tak i nadále – naší společnou věcí.

Přijměte, prosím, srdečný pozdrav a slova úcty



Zdravice strany Právo a spravedlnost pro 27. Kongres ODS