EU – Back in the USSR

Ne, písničku od Beatles tu nehledejte. Reaguji na materiál, který snad má pomoci dětem chápat pozici současných migrantů z arabského světa.

Karel Zvára

Karel Zvára





Tvrdím, že něco podobného jsem zažil ve svém dětství, a už delší dobu pozoruji, že se to vrací. Tenkrát jsem ve škole musel buď deklarovat obdiv komunismu a Sovětskému svazu, nebo aspoň držet hubu a krok. Jinak bylo u většiny učitelů (a především u ředitelky školy) zle.

Podnětem k napsání tohoto článku byly zprávy, že se chystá výuka o imigrantech, která by snad měla nějak napravit vztah dětí k nim. Dostal se ke mně materiál Hello Czech Republic – Doma v nové zemi. Ten obsahuje video (na YouTube) a komiks ve formátu PDF. Aby bylo jasné, jak se to má používat, je k tomu i příručka.

Příběh je napasován na současné události a příručka jasně ukazuje, že cílem je (mimo jiné) aby každý žák dokázal vyjádřit smysluplná etická stanoviska založená na znalosti lidských práv a základních demokratických hodnot i na osobních zkušenostech. Materiál jasně deklaruje, co považuje za taková stanoviska. Zvlášť když hovoří o lidských právech a demokratických hodnotách. Každý si pod tím představí něco jiného, a když se jde na dřeň, mohou vylézt nepěkné věci. Třeba, že demokracie znamená vládu většiny. Komunisté tomu říkali diktatura proletariátu. Děkuji, nechci. Já raději svobodu, kde každý rozhoduje o svém. O cizím majetku a životě se nehlasuje.



Mé vlastní děti po večerech doučuji a už několik let se občas divím. Poprvé jsem se podivil, když jsem našel modrý hadr v učebnici vlastivědy (tuším, že pro 4. třídu ZŠ) jako náš státní symbol. Asi nemusím připomínat, že Česká republika podle dodatků k Lisabonské smlouvě nepatří mezi státy, který jej uznávají za symbol EU. Tak proč jim to (povinná) škola tlačí do hlavy?

A teď tohle – hodiny výuky správného etického postoje. Mladý člověk se zase znovu na základní škole učí, že musí říkat ne to, co si myslí, ale to co chce vrchnost – a vydávat to za svůj názor. Pokud nebudou mít takové děti korekci ve formě střetu s jiným názorem, nejspíš přejmou to, co se jim naservíruje. Tomu se říká indoktrinace a do škol to nepatří.

Škola má poskytovat vzdělání, může dítěti zpřístupnit i jiné pohledy, než zná z rodiny. Ale v žádném případě nesmí diktovat názor svůj či názor vrchnosti jako jediný správný.