Protesty proti návštěvě čínského prezidenta byly dobré. Proč? Tak čtěte…

Protesty proti návštěvě čínského prezidenta jsou dobré, protože demaskovaly slabost odpůrců prezidenta a spolupráce s Čínou. Z hlediska jejich cílů byly protesty kontraproduktivní.

Ivan David

Ivan David





Názorně ukázaly, jak je protestujících málo, jak slabou mají u veřejnosti podporu. Nedozvěděli jsme se tím nic nového. Stále stejné „firmy“ se stále stejnými a čím dál méně věrohodnými argumenty. Jejich slabost spočívá zejména v pokryteckém uplatňování dvojího metru. Jak roste zkušenost občanů se zjevnou jednostranností kritiky, klesá váha argumentů i vážnost jejich nositelů.

Mainstreamová média v ČR dále pokročila ve vlastním znevěrohodnění. Zuřivá křečovitá podpora kritiků návštěvy čínského prezidenta je nepřehlédnutelná pro každého, kdo alespoň trochu myslí horní polovinou těla. Samozřejmě znám argumentaci dělníků těchto médií: je to naše práce. Jenže vyrábět tak prvoplánově pokřivenou propagandu je stále trapnější.

Mám zásadu, že bát se musejí ti druzí. V tom ohledu je všechno v pořádku. Oni se bojí. Politici, kteří se zaníceně angažují proti vysoce většinovému názoru, se bojí, že přestanou být politiky, ztratí zbytky vlivu. „Novináři“ se bojí, že přestanou být novináři, protože se nevyplatí investovat do médií, která nejsou ke čtení, a občané se začnou domáhat objektivního zpravodajství „veřejnoprávních médií“ a už nebudou chtít vidět některé tváře a slyšet některé hlasy. Jenže vývoj je neúprosný, odkaz Václava Havla už netáhne, neboť jeho podstata byla zažita a zhodnocena. Na český majdan je aktivistů málo.

Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, se televizní moderátor na ČT24 snaží prokázat, že vítání čínského prezidenta Číňany „bylo organizováno“. Je naznačováno, že organizovat takovou demonstraci sympatií je nehorázné a máme ji odsoudit. IQ 80 určitě stačí na to, aby člověka napadlo, že rovněž mávání tibetskými vlajkami bylo organizováno. Přinejmenším někdo musel oslovit potenciální mávače a sdělit jim, kdy a kam mají přijít mávat. Nepochybně i v ČT někdo organizuje zvaní organizátorů mávání do vysílání, kde mají být představeni jako kladní hrdinové. A není těžké se rozpomenout třeba na zvaní před kamery organizátorů mávačů červenými kartami na protest proti zvolenému prezidentovi. Že se organizátor představil veřejnosti jako hlupák, to už bylo jeho dílo. I fotbaloví fanoušci jsou organizováni.



Organizace zvyšuje účinnost, to je banální skutečnost. Jenže organizování pouhých desítek protestujících účinně zpochybňuje sílu jejich hlasu. Organizace mediální propagace bezvýznamné menšiny účinně zpochybňuje propagátory. V těch hloučcích vidíme stále tytéž tváře: Štětinu, Kalouska, Bursíka, Malého…

Každý rytíř věděl, že ztrácí sílu, je-li donucen sesednout s koně. A oni přišli o koně. Tím koněm byla řečniště, pódia, řečnické pulty. Když řečnili z balkónů a tribun, poslouchaly je tisíce statistů, kteří se cítili být spolutvůrci dějin. Dnes je televizní kamera vděčná za dva zoufalce zvonící klíči. Nemají tribuny, protože nemají posluchače, a sami se stali statisty připomínající kůly v plotě.

Česká televize a Český rozhlas jsou na jejich straně. Média jsou zneklidněna, že jejich oblíbencům tentokrát nebylo umožněno házet vejce na prezidenty. Taková podpora vrhačům stačit nebude.

Vždycky si vzpomenu na hlasitý smích Miloše Zemana při sledování televizního „zpravodajství“, jehož autoři doufali, že ho zadupou do země.


Reklama: