Potraviny na charitu

Parlamentem prošla novela zákona o potravinách, která mimo jiné ukládá pod finanční sankcí velkým obchodům povinnost odevzdávat potraviny s prošlou dobou trvanlivosti do potravinové banky.

Jiří Weigl

Jiří Weigl





Ta je bude distribuovat neziskovým organizacím, které je údajně budou rozdělovat chudým lidem, bezdomovcům, dětským domovům atd. Důvodem přijetí zákona je prý snaha zamezit údajnému plýtvání potravinami.

Jde o další příklad nesmyslného páchání „dobra“ a další hloupé regulace. Jsou-li potraviny s prošlou dobou trvanlivosti bez problémů poživatelné, znamená to, že je něco špatného s definicí trvanlivosti, a ta by měla být změněna či by měly být redefinovány další předpisy, které nutí prodejce výrobky předčasně likvidovat.

Zákon namísto toho zavádí v naší zemi dvojí lid – jednak ty normální, bohaté, které stát svými předpisy jako spotřebitele – třeba i proti jejich vůli – chrání před jakoukoliv potenciální újmou. A pak jsou tu ti podlidé, chudáci, na něž se tato ochrana nevztahuje. Jim však náš ohleduplný sociální stát zákonem zařídí pravidelný přísun odpadků, aby neumřeli hlady. A ještě k tomu vymyslí další pěkný byznys pro privilegované neziskovky, protože v šedé zóně vytvořené povolením spotřebovávat prošlé potraviny se nepochybně bude dát leccos zašmelit. A navíc: uvažuje vůbec někdo o ceně „prošlých“ potravin ve srovnání s náklady celé chystané rozdělovací mašinérie?

Zavádění solidarity ze zákona a odpadky pro chudé je proto třeba rozhodně odmítnout.



Stanovisko IVK ke dni 2. 5. 2016: Potraviny na charitu