Co bude po Úsvitu? Od centralizace ke spojenectví svobodných

Vize budoucnosti českého protiislamizačního hnutí. Co se bude dít po rozchodu Bloku proti islámu s Úsvitem? Jaký je plán B? Jak to ovlivní celkové politické klima v České republice?

Petr Hampl

Petr Hampl





Česká republika je jednou z mála evropských zemí, kde vzniklo relativně masové hnutí zaměřené na obranu vlastní země proti islamizaci. Našly se tu tisíce lidí, kteří obětovali energii, čas a občas i peníze. Ti lidé byli schopni se aspoň do určité míry organizovat a pomáhat si. A to vše vzniklo dříve, než politická korektnost nabyla plné síly, takže dnes naráží pokusy o likvidaci svobody projevu na tuhý odpor. Možná v tom hrály významnou roli vzpomínky na komunistické vládnutí, nejspíš i náhoda a nepochybně také to, že spontánně vznikající hnutí našlo inspirátory a leadery v Martinu Konvičkovi a partě kolem něj.

Vzedmutí, opadnutí… co bude dál?

Vrchol tohoto lidového vzedmutí můžeme situovat do první poloviny roku 2015. Po celé zemi jste mohli najít petiční stánky, ve facebookových skupinách byly organizovány statisíce lidí, v ulicích působily stovky a tisíce reálných aktivistů a opravdu to vypadalo, že roste lidový odpor. Martin Konvička mluvil o tom, že v létě 2016 naplní Letnou a nebylo to tehdy nereálné. Dnes má Blok proti islámu několik set aktivních členů a ať bude další vývoj jakýkoliv, o část z nich přijde. A to razantní kroky úzkého vedení zabránily až opravdu na poslední chvíli nejhoršímu – záměru připojit logo s přeškrtnutou mešitkou k Úsvitu a zahodit zbývající lidi i myšlenky. Téměř se tak povedlo zničit unikátní lidové hnutí a bude to vyžadovat hodně práce, než ho zase dáme dohromady.

Partnerství s Úsvitem bylo nepovedené od začátku až do konce – od podvodu při podepisování smlouvy přes notorické nedodržování dohod, postupné překlopení vztahu do režimu, kdy se Úsvit choval k Bloku jako k podřízené organizaci až po chaotické vypovězení. V tuto chvíli nemá cenu se tím dále zabývat. Tahanice o peníze a vzájemné špinění bude trvat ještě několik měsíců, ale to je nezajímavé. Zajímavější je další osud protiislámského hnutí.

Spontánní aktivismus versus politika

Důvodů, proč se rozpadlo, je celá řada, ale hlavním z nich je politika. Lidé byli otráveni chováním profesionálních politiků, politikařením, intrikami a měli příliš silné podezření, že jsou zneužíváni jen k tomu, aby si někdo udržel poslanecký plat. A pochopitelně také atmosférou centralizované a direktivně řízené organizace.

Druhý problém spočívá v organizační struktuře Bloku proti islámu. Už ve chvíli, kdy bylo toto hnutí registrováno jako spolek, existovala jasná dohoda mezi Janou Volfovou a lidmi v pozadí Úsvitu. A protože paní Volfová dostala na starosti vybudování organizační struktury (a v rámci úzkého vedení fungovala striktní dělba práce), zařídila se podle svého. Dnešní Blok je organizací, která je striktně centrálně řízena, ale kde neexistují žádná pevná pravidla a kde jediným informačním kanálem bylo donedávna „zavolejte Janě.“ To otevřelo neuvěřitelný prostor pro manipulaci, nicméně bránilo a brání v efektivní práci. Blok proti islámu potřebuje radikální změnu postupů, zvyklostí i stanov.

Ať už bude výsledný model jakýkoliv, je zřejmé, že je zapotřebí oddělit lidový odpor proti islamizaci od politiky. Vypadá to, že optimální model našli v Německu. Operuje tam lidové hnutí Pegida a politická strana Alternativa pro Německo. Vedle sebe, spojeni sympatiemi, ale navzájem nezávislé.


Lidové hnutí

Na půdě dnešního Bloku proti islámu by mělo vzniknout hnutí podobnější dřívějšímu Islám v ČR nechceme. Spontánní, nadšené, nepotlačující iniciativu a možná trochu ztřeštěné. Hnutí, kde se neřeší hloupé poznámky na facebooku a kde lidé nejsou sešněrováni pravidly. Pro ně by mělo být typické, že:

  • Místní skupiny mají téměř naprostou autonomii. Centrála jim nemůže nic nařizovat. V krajních případech je může pouze vyloučit ze svazku. Totéž platí o okresech, krajích atd.
  • Centrála poskytuje těmto skupinám ideovou inspiraci a služby, není jim ale nadřízená.
  • Podstatná část aktivit je zaměřena na nepolitické věci. Vzdělávání, šíření informací, knihy, letáky, ale také třeba místní petice.
  • O spolupráci s jinými skupinami a silami si rozhoduje každá regionální či místní skupina sama.
  • V každém regionu si také rozhodnou, zda se účastnit voleb a případně s kým vytvořit alianci.
  • Pro místní skupiny bude velmi snadné vyměnit centrální vedení.

Politická strana

O názvu politické strany nemá zatím smysl spekulovat. Je už ale jasné, jak by měla fungovat.

  • Výkonná organizace s pevnou manažerskou strukturou
  • Kultivované vystupování schopné oslovit celých dolních 90%. Od nekvalifikovaného dělníka až po technického ředitele nebo lékaře.
  • Vedle vlastenectví a odporu proti islamizaci ponese strana také odmítnutí panování bruselské i české byrokracie nad životy lidí. Bude podporovat rušení zbytečných předpisů (minimálně pro malé a střední podniky) a hájit tradiční občanské svobody.
  • Nebude konkurovat Okamurově straně mimo jiné tím, že nebude koketovat s žádnou formou rasismu ani nebude zlehčovat zločiny z komunistického období.
  • Dá prostor i zajímavým osobnostem, které nejsou a z nejrůznějších důvodů nechtějí být součástí současného protiislámského hnutí.

Nová strana nejspíš vznikne až na podzim a zaměří se na parlamentní volby 2017. Mezitím bude provizorně zaregistrován subjekt „na jedno použití“, který bude k dispozici těm, kdo se chtějí účastnit letošních voleb.

Spojení mezi hnutím a stranou může být těsné, ale rozhodně nebude formalizované. Strana nebude mít povinnosti vůči hnutí, hnutí nebude mít povinnosti vůči straně. Když se budou politici chovat tak, že ztratí podporu hnutí, bude to jejich vina a jejich problém. Takový tlak je lepší než 1000 smluv.

Bude pak na každém, aby se rozhodl, zda chce být členem lidového hnutí, politické strany nebo obojího. Vedoucí se ale bude muset rozhodnout. Ostatně, řekl bych, že to bude vyplývat z mentality. Ti více svobodomyslní se budou orientovat na lidové hnutí (což jim nebude bránit v případné kandidatuře na kandidátce strany nebo dokonce ve vedení takové kandidátky ), ti disciplinovanější nejspíš dají přednost straně.


Od centralizace k pestrosti

Vedle toho lze očekávat, že budou vznikat další organizace a spolky. V těchto dnech je kupříkladu zakládána tělovýchovná jednota.

Všechno to míří k pestré tkanině vlasteneckých organizací. Možné v tom bude trochu chaosu, možná se občas projeví osobní spory nebo konkurence mezi podobnými skupinami. Ale přes to všechno od toho můžeme očekávat víc než od jediné centralizované organizace, do jaké nás tlačí „sjednocovači.“ Bitvy nevyhrávají impéria, ale spojenectví svobodných lidí a kmenů.

Mimochodem, tohle jsem říkal na ideové konferenci IvČRN, která proběhla přesně před rokem.


Zdroj.