Nesmysly pana Ďordě v levicovém Deníku Referendum

Michal Ďorď se snaží ve svém článku Jak se mezi českými politiky rozšířila nákaza juvenilní justice, který vyšel v levicovém Deníku Referendum, vykreslit lidi kritizující Barnevernet jako fanatiky a příznivce konspiračních teorií šířených Ruskem.

Tomáš Zdechovský v kabaretním sále Bruselské říše zla | foto: parlamentnilisty.cz

Tomáš Zdechovský v kabaretním sále Bruselské říše zla | foto: parlamentnilisty.cz





Už tento samotný fakt ukazuje, že dotyčný buď neví nic o konspiračních teoriích, nebo o juvenilní justici.Proto jsem se rozhodl na jeho tvrzení stručně reagovat, nicméně dostalo se mě odpovědi od šéfredaktora DR Jakuba Patočky, že mám svou odpověď uveřejnit v diskusi. To jsem odmítl s tím, že ke své odpovědi využiji Parlamentních listů, které na rozdíl od Deníku Referendum se nebojí vydávat opačné názory a polemiky.

Pana autora mohu hned na začátku ujistit, že já sám jsem z ruských konspiračních médií nikdy nevycházel. Naopak jsem si vždy dával opravdu veliký pozor na to, abych měl své informace opravdu dobře podložené a získané ze seriózních a důvěryhodných zdrojů. Na rozdíl od něho, jeho článek se totiž nepodloženými tvrzeními přímo hemží a spojování mé osoby s konspiračními teoriemi je jedna velká konspirační teorie.

Jsou odpůrci Barnevernetu zastánci Putinova Ruska?

Ano, konspirační teorie o Norsku sice opravdu existují, nicméně ony boji proti norské praxi Barnevernetu škodí a dělají nejen mému snažení medvědí službu. Proč? Důvod je prostý. Kvůli těmto konspiračním teoriím se stalo oblíbenou taktikou zastánců norských praktik házet odpůrce Barnevernetu do jednoho pytle se zastánci Putinova Ruska jako to dělá pan Ďorď.

Nikdy jsem ruskou politiku nepodporoval a naopak jsem vždy stál na straně těch, kdo se k jeho zahraniční politice vyjadřovali silně kriticky. Kdo z těchto zanícených bojovníků s Ruskem stojících na straně Barnevernetu by byl ochotný jít s kůží na trh do pořadu „Máte slovo“? Už tento fakt ukazuje na neserióznost autora a plytkost celého článku. Mimochodem označování kritiků Barnevernetu za agenty Kremlu má v Norsku u tamních zastánců norské sociální péče dlouhou tradici a ukazuje to na absenci jakýchkoliv logických argumentů.


Odpor k neziskovému sektoru nebo kritika šíření ideologie

Pokud jde o můj údajný odpor k neziskovému sektoru, psal jsem o tom, že je to s organizacemi podporovanými z tzv. norských fondů komplikované. Jsou totiž neziskovky a neziskovky. Na jedné straně jsou organizace nezištně pomáhající, které dělají věci prospěšné, s nimiž nemůže mít žádný člověk problém. Včetně mě jako člověka, který od gymnázia působil v řadě neziskových organizací.

Na druhé straně ale stojí organizace, které sledují nějaké konkrétní politické ideové cíle, konkrétně se jedná o různá zelená a feministická hnutí. Názory těchto NGOs rozhodně nemusí sdílet každý a je svatým právem každého občana i politika s podporou takových organizací nesouhlasit. A pokud jsou z norských peněz podporovány organizace s politickými cíli, musí i Norsko s kritikou počítat.

Předtím, než pan Ďorď něco napíše, měl by si zjistit alespoň základní fakta, pokud myslel svůj článek jako seriózní příspěvek do diskuse. Pokud ne, tak mu musím sdělit, že jsme se mu doma dvacet minut se ženou upřímně zasmáli, a tímto mu děkujeme za prodloužení našeho života.

Z Kremlu zdraví Tomáš Zdechovský.