Vyšší mzdy jsou cestou k vyšší produktivitě práce

Velkým problémem české ekonomiky je stagnující produktivita práce. V posledních deseti letech, tedy přesněji v letech 2005 – 2014 je možné rozdělit vývoj produktivity práce do dvou časových úseků.

Jiří Paroubek | foto: parlamentnilisty.cz

Jiří Paroubek | foto: parlamentnilisty.cz





V tom jednom produktivita práce velmi dynamicky rostla, a to bylo v letech 2005 – 2007. Naopak počínaje rokem 2008 můžeme hovořit o její stagnaci, případně velmi výrazném růstu.

Zatím v tabulce neuvádím rok 2015, kde ovšem už produktivita práce v ČR dosáhla, s ohledem na vysoký růst HDP, velmi slušné úrovně. Ve stejném období let 2005 – 2014 se výtečně vyvíjela produktivita práce na Slovensku a v Polsku. Zhruba stejný vývoj produktivity jako v ČR byl v těch letech zaznamenáván v Maďarsku.

Produktivita práce v %
rok ČR Slovensko Polsko Maďarsko Eurozóna
2005 4,4 4,8 1,4 4,6 0,6
2006 5,5 6,1 2,9 3,5 1,5
2007 3,4 8,4 2,6 0,4 1,1
2008 0,5 2,2 0,1 2,9 -0,3
2009 -3,1 -3,4 2,3 -4,2 -2,7
2010 3,4 6,4 6,5 1,1 2,6
2011 2,2 0,9 4,2 1,8 1,5
2012 -1,2 1,6 1,6 -1,6 -0,3
2013 -1,1 2,2 1,7 0,6 0,3
2014 1,6 1 1,6 0,4 0,3

Pro větší ilustraci uvádím ještě tabulku HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Jestliže vývoj tohoto ukazatele v ČR v letech 2005 -2013 stagnoval, na Slovensku a v Polsku razantně rostl a v Maďarsku rostl o něco rychleji než v podmínkách České republiky

HDP na obyvatele v paritě kupní síly*
rok ČR Slovensko Polsko Maďarsko Eurozóna
2005 80 59 50 62 108
2006 81 63 50 62 108
2007 84 67 53 60 108
2008 81 71 54 63 108
2009 83 71 59 64 108
2010 81 73 62 65 108
2011 83 73 64 65 108
2012 82 74 66 65 107
2013 82 75 67 66 107
*EU-28 = 100

A ještě pro větší přehlednost uvádím tabulky HDP přepočteného na pracovníka a HDP přepočteného na odpracovanou hodinu, což umožňuje rozlišit rozdílné délky pracovní doby v jednotlivých státech i rozdílné počty pracovníků, kterými je výkonnost ekonomiky zajištěná.

V těchto ukazatelích Slovensko a Polsko ve sledovaných letech 2008-2013 překonaly ČR (a to až na ukazatel HDP na odpracovanou hodinu v Polsku).

HDP na pracovníka
rok ČR Slovensko Polsko Maďarsko Eurozóna
2008 74,1 79,8 62,4 70,6 108,6
2009 75,9 80 65,5 72,4 108,7
2010 74,3 82,4 70,1 71,7 108,7
2011 74,6 81,6 72 72,6 108,7
2012 73,9 82,1 73,7 71,2 108,7
2013 72 82,7 74,4 70,7 108,7
HDP na odpracovanou hodinu
rok ČR Slovensko Polsko Maďarsko Eurozóna
2008 68,5 74 50,2 59,4 112,9
2009 70,2 73,8 52,4 60,5 113,2
2010 67,7 75,2 56,4 60,4 113,1
2011 68 75,1 58,2 60,6 113,2
2012 67,4 75,4 59,4 62 113,5
2013 66,7 76,6 60 61,6 113,7




Podíváme-li se na tabulku roční mzdy vykazované ve vyspělých hospodářských zemích v paritě kupní síly v $, vidíme, že Česká republika je na chvostu. Nižší roční mzdu (vyjádřeno v paritě kupní síly) než v ČR mají ze zemí OECD pouze v Mexiku, Chile, Slovensku, Estonsku a Maďarsku. ČR tedy má evidentě nízké mzdy, a to je celou řadou podnikatelů i politiků považováno za komparativní výhodu. Zdá se však, že tato komparativní výhoda zas až takovou výhodou není…

Země Průměrná roční mzda v $ na bázi PPP
Švýcarsko 69887
Nizozemí 60867
Lucembursko 60812
Norsko 60203
Německo 59987
Belgie 57166
Austrálie 55921
Dánsko 54013
Rakousko 53565
Velká Británie 51431
Island 51181
USA 50964
Finsko 47503
Korea 47286
Japonsko 47205
Švédsko 46678
Francie 46103
Kanada 41719
Itálie 41250
Irsko 41054
Španělsko 39529
Nový Zéland 39493
Řecko 34266
Izrael 34241
Slovinsko 30660
Portugalsko 29692
Turecko 25926
Polsko 25637
Česko 24482
Maďarsko 24308
Estonsko 24010
Slovensko 21764
Chile 19338
Mexiko 12865

Zaostávající produktivita práce je způsobena mimo jiné také tím, že v českém průmyslu nejsou používány v tahovém rozsahu, jako na západě Evropy, v Japonsku, či USA, nejmodernější technologie a technické postupy.

Pracovní síla je v ČR prostě natolik levná, že se velké části podnikatelského sektoru nevyplatí levnou pracovní sílu nahrazovat drahými moderními technologiemi.

Je dobře, pokud si alespoň prezident Zeman – podle jeho vyjádření v tomto týdnu – uvědomuje, jaké jsou negativní dopady nízkých mezd v české ekonomice. A prakticky jako jediný z vysokých ústavních činitelů hovoří o tom, že zlevňování vývozu devalvovanou korunou není rozumné. Dlouhodobě takovýto model ekonomiky vede podle mého názoru ke stagnaci ekonomiky a k zaostávání produktivity práce za nejvyspělejšími světovými ekonomikami, tedy západní Evropou, USA, Japonskem či Koreou.

Ta správná cesta je podpořit rychlé zvyšování mezd zaměstnanců, což vytvoří nezbytný tlak na zaměstnavatele, aby modernizovali výrobní kapacity. Modernizace zpětně zvýší produktivitu práce, ale samozřejmě také uvolní část pracovních sil z průmyslu, která může najít nové ekonomické uplatnění. I z tohoto hlediska se domnívám, že teze, kterou jsem v poslední době několikrát vyjádřil, tedy že naším problémem není ani tak nízká nezaměstnanost jako nízká produktivita práce, je pravdivá. Jinak řečeno, české ekonomice ani tak nechybí tisíce nových pracovních sil z dovozu, ale lepší využití těch stávajících.



Brexit: Hlasovali byste pro vystoupení Británie z EU?

  • ANO (77%, 16 621 hlasů)
  • NE (23%, 4 918 hlasů)

Počet hlasů: 21 539

Nahrávání ... Nahrávání ...


Zdroj: VaseVec.cz