Prasata v akci: Cynická německá lži média tančí na hrobě Udo Ulfkotteho

BERLÍN | Nestává se v Německu příliš často, aby o smrti novináře referovala prakticky všechna hlavní média. Skon šestapadesátiletého konspirátora a dlouholetého kritika islámu Udo Ulfkotteho je však výjimkou. Jen málokterý německý žurnalista budil za svého života takové emoce jako právě on.

Udo Ulfkotte | foto: RT




Novinařinou se Ulfkotte zabýval téměř třicet let a více než polovinu z této doby zůstal věrný deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, kde se mimo jiné zabýval také tématem zpravodajských služeb a jejich ovlivňování světového dění. Svého času pracoval jako poradce vlády kancléře Helmuta Kohla a neúspěšně kandidoval také za stranu Zentrum. Vedle své novinářské práce byl také úspěšný spisovatel. Jeho knihu „Gekaufte Journalisten“ si koupilo 120 000 lidí.

V roli reportéra a dopisovatele se Ulfkotte podíval do mnoha zemí světa a mezi lety 1986 až 1998 tak působil například v Iráku, Íránu, Afghánistánu nebo Saúdské Arábii. Ulfkotte byl svými kolegy hodnocen jako profesionál, který se ovšem až příliš často upínal ke konspiračním teoriím. Byl mezi prvními, kdo v Německu veřejně označil islám za nepřátelskou ideologii. V posledních letech byl občas vídán na demonstracích hnutí PEGIDA.

Jak uvádí magazín Spiegel, Ulfkotte byl v mnoha ohledech samotář a podivín. Nebylo prakticky možné jej kontaktovat, protože nikomu nedůvěřoval. Žil v domě u jezera, který poháněla vlastní elektrárna, a k dispozici měl i dostatečné zásoby vody pro případ nějaké katastrofy. Dům údajně vypadal jak pevnost. Nejvíce na sebe rodák z Lippstadtu a absolvent Londýnské univerzity upozornil na podzim roku 2014, kdy vydal zmíněnou knihu Gekaufte Journalisten.

Zatímco mezi čtenáři dosáhla kniha značného ohlasu a reakce byly veskrze pozitivní, své kolegy z mainstreamových médií jen utvrdil v tom, že je „konspirátor a podivín“. Ovšem i magazín Spiegel uznává, že udělat z knihy o německém mediálním prostředí bestseller byl ze strany Ulfkotteho husarský kousek. Kniha se svého času držela po celých osmnáct týdnů v žebříčku nejprodávanějších knih magazínu Spiegel.

Ulfkotteho bestseller se věnoval údajnému vlivu CIA a Wall Street na německé novináře, kteří byli dle jeho vlastních zkušeností upláceni, aby pomáhali šířit plány mocných mezi nic netušící veřejnost. Své konspirační teorie a tradiční podezřívavost Ulfkotte naplno rozvinul v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem, který se rozhořel na počátku roku 2014. Jako jeden z prvních západních novinářů se překvapivě postavil spíš na ruskou stranu.

„Dělám novinařinu 25 let a celou tu dobu mě učili, že musím lhát a vymýšlet si. Nikoliv psát a říkat pravdu. Když ale vidím, jak v posledních měsících americká a německá média ženou svět do války proti Rusku, nemohl jsem takto dál pokračovat. Musel jsem vystoupit a o této válečné propagandě veřejně promluvit. K mému rozhodnutí mě přivedly skutečné obavy, že bude v Evropě rozpoutána další válka,“ uvedl Ulfkotte v rozhovoru.

„Novináři v Německu píšou každý den protiruské články a jsou v tom plně podporovány Spojenými státy. I já jsem je psal a bylo to samozřejmě na popud CIA. Také proto jsem se stal čestným občanem státu Oklahoma. Jak jsem ale zmínil, mám už toho dost. Proto jsem se také rozhodl o tom všem napsat knihu. Nikoli pro peníze, ale abych lidem v Německu a celé Evropě ukázal, jak to chodí za zavřenými dveřmi,“ popsal Ulfkotte svoji motivaci, jež jej vedla k napsání zmíněné knihy.

V rozhovoru pro RT také Ulfkotte zmiňoval vlastní setkání se Spolkovou zpravodajskou službou (BND). „Jednoho dne za mnou z BND, která je sesterskou organizací CIA a byla jí také zřízena, přišli přímo do mé kanceláře ve Frankfurter Allgemeine Zeitung. Chtěli něco napsat o Libyi a Kaddáfím. Já však k tomuto tématu žádné informace neměl. Nevadí, tak mi je prostě dali oni. Podepsal jsem se pod ten článek svým jménem, ale autorem byla BND. Já k tomu příběhu neměl žádné vlastní ověřené informace. Myslíte, že publikování článků zpravodajských služeb je ještě žurnalistika?“ pokládá si Ulfkotte řečnickou otázku.

Zpravodajské služby si však nyní mohou oddychnout, protože dalším článkům zarputilého německého novináře už čelit po jeho skonu 13. ledna 2017 nemusí. Byť je jisté, že Ulfkotteho příznivci se s příčinou jeho smrti, kterou bylo srdeční selhání, jen tak nesmíří a budou patrně spekulovat o tom, která zpravodajská služba jej „dostala“. Někteří jeho kolegové novináři zase budou slavit. Jako například Hatice Ince z ARD, která měla dle serveru Freiezeiten na svém twitteru napsat: „To nám ten rok dobře začíná. Hahahaha, Ulfkotte je mrtev. Na to si dám panáka! :-)“



Zdroj: http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/9022-tak-to-je-cynismus-nejhrubsiho-zrna-v-nemecku-uz-svet-fakt-neni-v-poradku.aspx | převzato z ParlamentniListy.cz