Jaké mají Američané důkazy proti Asadovi?

Americký prezident Trump razantně změnil svůj postoj k syrskému prezidentu Asadovi, když nařídil letecký útok na vládní leteckou základnu v západní části Sýrie jako odvetu na údajné použití chemických zbraní syrským režimem.

Milan Šarapatka





Ještě před pár dny se zdálo, že americká administrativa otočila svůj názor na dění v Sýrii a smířila se s pokračováním režimu Bašára Asada. To se ale zcela změnilo, když Spojené státy v noci na včerejšek zaútočily na leteckou základnu na západě Sýrie v reakci na chemický útok ve městě Chán Šajchún v provincii Idlib. Jaké důkazy o Asadově vině mají Američané k dispozici? Na základě jakých informací rozhodl prezident Trump o bombardování? Například těch, které CIA získala od syrské Al-Kaidy, která jako jediná v Idlibu operuje?

Stejnou situaci jsme přece již zažili, když na základě vylhané hrozby chemickými zbraněmi, zaútočili v roce 2003 Američané a jejich spojenci na Irák, aby svrhli režim Saddáma Husseina. Následně se ukázalo, že v Iráku žádné irácké chemické zbraně nebyly a existovaly jen v hlavách a chimérách válečných štváčů typu Tonyho Blaira a jemu podobných. Že přitom zahynuly statisíce nevinných lidí? Že byly zničeny samotné základy iráckého státu a země se propadla do chaosu? A že se z tohoto chaosu zrodil největší současný nepřítel západní civilizace, Islámský stát? Co na tom!

Nevím, zda režim Bašára Asada zaútočil v Idlíbu chemickými zbraněmi nebo ne. Podle některých jiných zdrojů se mohlo ale také jednat o výbuch skladu nebo chemičky islamistů. Jenom opravdu nechápu, proč by Asad, vítězící v Sýrii na všech frontách, měl zájem poštvat si chemickým útokem proti sobě celé světové společenství. To se už spíše jedná o pokus vrátit Američany v Sýrii do hry poté co Trump i jeho ministr zahraničí Tillerson prohlásili, že sesazení Asada není americkou prioritou. Nebo chtěl někdo sabotovat probíhající konferenci OSN–EU, která měla na programu také rekonstrukci Sýrie. Anebo do třetice chtěl někdo odvést pozornost od skutečnosti, že americká „koalice proti ISIS“ jen za březen pozabíjela v Iráku a Sýrii skoro 2000 civilistů a statisíce dalších vyhnala z jejich domovů. Vždy platí staré právnické „cui bono“? Kdo z toho má prospěch? Asad určitě ne! Takže po několika měsících mylných nadějí, že v Sýrii může být nastolen konečně mír, nejspíše budou umírat další tisíce nevinných. A utíkat další statisíce, do Evropy, ne do Ameriky!




Vyšetřování chemického útokuze strany OPCW (organizace pro zákaz chemických zbraní) ve spolupráci s Radou bezpečnosti OSN je ještě na samém začátku. Organizace se teprve snaží získat první vzorky z místa útoku. Dle názoru některých odborníků na otravné látky se také jednalo spíš o otravu chlórem nikoli bojovým plynem sarinem, jak uváděla západní média. Některým našim válečnickým politikům však nejde o vyšetření zločinu a zjištění pravdy. Vidí rudě a mají o vině Asada již nyní jasno. Stačí zalistovat v novinách pročíst weby. „Asad navázal na svoje zvěrstva z minulých let“ prohlásil Telička, „Diktátoři musí vidět , že demokratický svět na jejich válečné zločiny bude reagovat silou“, napsal Pospíšil (oba europoslanci za ANO a TOP 09). A přidal se k nim také třeba poslanec Gabal se svojí obehranou písničkou o nutnosti odvolání naší velvyslankyně Filipi z Damašku.

Ani s jedním z těchto prohlášení nesouhlasím. Zločin musí být nejprve prokázán a teprve poté potrestán, pánové Teličko a Pospíšile! A paní velvyslankyně Eva Filipi v Damašku koná obdivuhodnou, záslužnou práci pro naši i zemi i světové společenství. Je diplomatkou par excelence, které většina jiných diplomatů nesahá ani po kotníky, pane Gabale!