Noční můra sociální demokracie

Když jsem po volbách do krajských zastupitelstev a tragickém volebním výsledku sociální demokracie říkal, že se všechno dá zvrátit, byl jsem o tom hluboce přesvědčen.

Jiří Paroubek | foto: parlamentnilisty.cz




Do sněmovních voleb zbýval téměř ještě jeden rok a za tu dobu bylo možné udělat alespoň nějaké změny personální, zásadnější změny programové, nepochybně změny v marketingu a v přístupu k médiím. Zdá se, že více než půl roku ČSSD promarnila. Ve vedení strany se objevily až na J. Birkeho jenom staré tváře, které dotvářejí dojem jednobarevnosti vedoucího týmu představitelů ČSSD. V oblasti programu ČSSD zatím vsadila na obstarožní témata, která od ní očekávají voliči jaksi automaticky. A v oblasti marketingu nezměnila nic. A pokud přišla se strategickou iniciativou jako v případě vládní krize, kterou ČSSD vyvolala, tak aby vládu zbavila A. Babiše, není veřejností vnímána jako vítěz. A. Babiš nebyl obviněn státním zastupitelstvem a policií, z malverzace kolem dluhopisů Agrofertu a vesele jede dál. Ne sice jako ministr financí, ale jako šéf hnutí ANO koncentrující se na volební kampaň. Jako muž, který odešel s aureolou toho, proti komu se spikli všichni ostatní, kterým vadí. Dlouhodobě jsem hovořil o tom – někdy již před půl rokem – že ČSSD pokud neprovede potřebné změny a modernizaci své organizace a svého programu, skončí v podzimních volbách mezi 10 – 12 % hlasů. Tento proces pádu volebních preferencí ČSSD se v průběhu jara ještě urychlil. Dnes již bych odhadl pokles preferencí ČSSD v okamžiku voleb do intervalu 8 – 10 %. To samozřejmě tuto stranu zcela diskvalifikuje v úvahách na spoluúčasti na vládnutí v příštím volebním období. Po tomto volebním výsledku lze očekávat jen hlubokou vnitrostranickou krizi, ze které se ČSSD může probrat až po příštích sněmovních volbách za čtyři roky již jako mimoparlamentní strana. Podobný osud ostatně potkal také polské sociální demokraty. Ti ještě v prvních volbách do parlamentu počátkem tohoto milénia získali přes 41 % hlasů. Dnes jsou mimo parlament bez velké naděje se tam vrátit.




Nechci připomínat hlupáčkům typu ministra Chvojky jejich nedávná slova o mě jako o „muži minulosti“, který již ČSSD nemá co nabídnout. Muž přítomnosti a budoucnosti Chvojka se stává spolu s jinými hrobařem sociální demokracie. Osobně se domnívám, že se z této složité situace může sociální demokracii ještě dostat a získat 15 – 17 % hlasů, odvrátit tak ostudnou a destruktivní porážku. Co je však potřeba udělat na prvním místě, je odložit osobní animozity a nesmyslné, reputační boje. V tomto týdnu zveřejním článek, kde doporučím vedení ČSSD jak postupovat zejména v programové oblasti, aby se podařilo alespoň z části resuscitovat důvěru veřejnosti v tuto stranu. TNS Kantar, který dlouhodobě pracuje pro Českou televizi, ukazuje pro ČSSD přímo tragický vývoj posledních týdnů. Podle této agentury, která bývá většinou mimořádně přesná, se volební preference ČSSD pohybují na 10 % a je čtvrtá v pořadí pelotonu politických stran. Před ní je s 10,5 % KSČM, s 11,5 % ODS a hnutí ANO dosahuje více než trojnásobku volebních preferencí ČSSD, tedy 31,5 %. Podle průzkumu šlape na paty ČSSD s 9 % TOP 09 a do sněmovny by se ještě dostala KDU – ČSL s 8,5 % a Okamurova SPD s 6 %.