Je Jiří X. Doležal rasista? Xenofob určitě. Cikánů se v Ostravě bál tak, až se málem po…

OSTRAVA | Zase jsem musel vystrčit nos ze své oblíbené pražské kavárny a zase mne překvapilo, jak jsou pachy reality ve skutečnosti ostré až odpudivé, těmito slovy začal svůj komentář o návštěvě Ostravy publicista časopisu Reflex Jiří X. Doležal. V článku se přizná, že chápe rasismus, jelikož ostravští cikáni na něj působili jako z jiné planety a otevřeně se přiznal ke xenofobii.

Ilustrační snímek | Foto: stalo-se.cz




„Kdybych žil v Ostravě, mám asi úplně jiný pohled na romskou problematiku, než ho mám teď – s tím, že bydlím na Praze 6,“ píše o životě mimo realitu a pak, aby v zájmu své pokroucené politické korektnosti, byl pravý pražským kavárenským jelitem, tak začne vyzdvihovat určité cikánské zařazení do většinové společnosti, které sic je, ale mizivé je, aby pak mohl provést pocitovou kritiku toho etnika, tak jak jej v Ostravě při návštěvě Colors of Ostrava poznal. Pěkně poznal, na vlastní oči a na vlastí emoci, ten pocit strachu. Čeho se bál? Vždy je to obohacení – kulturní, společenské a etnické.

Doležel píše a vychvaluje promile cikánské populace: „V samoobsluze od mého domu za rohem je nový pokladní – Rom. Mladý kluk, který se evidentně snaží vybřednout z obvyklé romské mizérie, a jako prostředek změny si zvolil, že bude dobře pracovat. Vždycky, když tam je, jdu k němu – pozdraví, usměje se, zažertuje, poděkuje, je prostě přesně takový, jaké bych si představoval prodavače. Takže mu stejně srdečně jako on děkuji, přeji pěkný zbytek dne a všemožně si dávám záležet, aby viděl, že se ta jeho slušnost vyplácí a že alespoň u nás na Praze 6 nejsou rasové předsudky vítány. A opravdu odsuzuji anticikanismus a výroky typu, že se mají z Cikánů dělat hokejové puky.“

Ovšem dojel do Ostravy a popisuje jiný svět. Svět kterého se příšerně bál. Nebo ten emoční strach byl posílen drogami, které vesele JXD užívá? „Dojel jsem v pátek do Ostravy a jako správný závislák jsem si potřeboval nejdřív dát cigaretu. I vyšel jsem před nádraží, kde mají vyznačené místo pro kouření, a zaváhal. Stála tam totiž skupina hlučících Romů a byli opravdu úplně jiní než ten kluk z naší samoobsluhy. Úplně jiní než moji romští přátelé, a to mám tři, takže mám srovnání.“ To teda těch cikánů moc nezná, aby mohl srovnávat. Protože ono srovnávání je rasistické. Vždyť jsou to přeci lidi, pane Doležale? Tak jak srovnávat v rámci etnika. Fuj, to je ale rasismus.



Tlupy cikánů až z nich šel strach. To vše za bílého dne

Jiří X. Doležal | reprofoto: youtube.com

A pak začal xenofobní a rasistický výlev pražského novináře, kdy snad popisoval zvířata a ne lidi, když píše, že ti lidé postávající v kuřáckém koutku byli poloobnažení ve špinavých hadrech, očividně trpěli špatnou hygienou, řvali, děti kolem nich ječely a lítaly zcela bez ohledu na vycházející davy cestujících přijíždějících na Colours.

„Přestože byl bílý den a lidí kolem jak máku, já jsem si prostě z hlediska osobní bezpečnosti netroufl mezi tu skupinu s cigaretou jít a radši jsem odešel sto metrů, až jsem se dostal zpod zastřešené plochy, kde se myslím smí kouřit jen na tom vyhrazeném místě. Bez přehánění jsem se jich bál. Byla to ucelená nepřátelská tlupa,“ bál se neznámého xenofobně.

V noci se u hotelu málem pokálel strachy

Pak Doležal popisuje své noční cikánské obohacení: „V půl druhé v noci jsem si vyšel před spaním z mého nekuřáckého hotelu zakouřit do parčíku před ním. Vyšel jsem ven a co neslyším: Hulákání! Přes parčík u hlavní silnice, asi sto metrů od hotelu, byly totiž lavičky a na nich posedávala romská mládež.“

Byl zděšený z toho, že neví kolik jich bylo: „Slyšel jsem je velmi dobře, viděl hůř – takže nevím přesně, kolik jich bylo. Kouřili, pošťuchovali se, hulákali a já jsem se po zralé úvaze rozhodl, že si zakouřím přímo před hotelem a ještě budu pro sichr schovávat žhavé na cigaretě do dlaně, aby si mne ta milá skupina progresivní mládeže nevšimla.“

Pak se přiznal JXD k otevřené xenofobii: „Zase jsem se jich – možná, že vypadali jak gang z nějakého rapperského videoklipu – bál.“

Na nádraží není pro xenofoba bezpečno, ač to byl normální den

Hlavní nádraží Ostrava | foto: commons.wikimedia.org

A pak píše o svém osvobození, jak z toho otřesného místa chtěl odjet, ale zase to mělo malý háček: „No a konečně když jsem odjížděl, tak jsem sešel po schodech dolů na nástupiště ostravského nádraží a tam byla další tlupa.“ O cikánech vlastně nepíše jako o lidech, jen o tlupě. Naposledy byly v tlupách hominidi typu pravěkých lidí.

Píše, že viděl zase jen muže ve špinavých kalhotách a ještě špinavějších propocených nátělnících. „Řev, hemžení dětí a okolo nich mnohametrový odstup, kam se uchýlili ostatní cestující,“ popisuje cikánské chování Jiří X. Doležal na ostravském nádraží.

„Zvážil jsem všechny okolnosti a odešel na samý konec nástupiště, abych nedej pán bůh nemusel s některými z té romské partičky sedět v kupé,“ přiznává se k brutálnímu rasistickému odporu k cikánům.

Pak dodává, že to, jak smrděli potem a špínou, jsem cítil už na tom nástupišti. „A kromě jejich smradu jsem se bál i jich. Opět to byli příslušníci nějaké jiné a jednodušší, agresivnější a méně autoregulované kultury. Lidé, kteří jednají podle momentální emoce a bez ohledu na důsledky. A z toho jde strach,“ uzavřel popis svých zážitků rasista a xenofob Jiří X. Doležal. Závěrem tam ještě cosi blábolil, ale to už je nepodstatné.