Český rozhlas a ovlivňování parlamentních voleb 2017

Termín „sedmá velmoc“, který vznikl pravděpodobně za Napoleona Bonaparteho, symbolizuje sílu a moc, kterou mají masová média ve společnosti a kterou ovlivňují společenský vývoj. Komu slouží sedmá velmoc u nás v předvolebním boji?

Petr Trombik

Označení masových médií (původně jen periodického tisku), které má vyjadřovat jejich moc a vliv ve společnosti pochází údajně od Napoleona. Počátkem 19. století proti němu válčily čtyři velmoci: Anglie, Rusko, Rakousko a Prusko. Za pátou velmoc, která proti Francii bojovala, Napoleon označil noviny Rheinischer Merkur, a tak vznikl termín šestá velmoc. Sedmou se média stala poté, co se mezi evropské velmoci začala počítat i Itálie. Někdy jsou média označována také jako čtvrtá moc, a to v návaznosti na systém moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Jakou reálnou moc představuje možnost vlastnit a ovlivňovat masová média zjistil již Silvio Berlusconi, který je považován za druhého nejbohatšího muže v Itálii a jehož majetek je odhadován na 12 miliard dolarů. Vlastní velké mediální impérium: kromě několika novin jde zejména o společnost Mediaset, provozující přes desítku italských televizních kanálů; má také 80% podíl v televizní společnosti Endemol. Z tohoto důvodu byl v minulosti obviňován z toho, že ovlivňuje veřejné mínění ve svůj prospěch.

Po vzoru Berlusconiho se do mediálního byznysu v minulých letech zapojili také naši „miliardáři“, v čele s „druhým nejbohatším Čechem“ A. Babišem. Není zdaleka sám a média dnes u nás vlastní přímo nebo nepřímo, skrytě nebo veřejně řada dalších našich bohatých spoluobčanů. O tom, jaká je motivace těchto podnikatelů můžeme spekulovat, ale je téměř jisté, že je to především podpora jejich obchodních zájmů, a to i s využitím politického vlivu. Nebudu je všechny jmenovat, protože zasvěcení dobře vědí, kdo stojí za tím kterým médiem a co tím sleduje…

Aby byla moc soukromých médií vyvažována, existují v demokratických zemích tzv. veřejnoprávní média, která jsou placena z peněz daňových poplatníků – občanů, kterým by měla sloužit. Cílem jejich provozování je zabránit zneužití médií politickými stranami. Jak je tomu u České televize a Českého rozhlasu, které jsou u nás ze zákona tzv. médiem veřejné služby? Nikdo u nás již dnes nepochybuje o tom, že tuto funkci ani zdaleka neplní a plní spíše úlohu propagandy našeho současného vládního establishmentu a sluhy tzv. tradičních politických stran a jejich kmotrů…

Propaganda je dělaná poměrně sofistikovaně, aby budila zdání neutrality a objektivity. Příkladem je mimo jiné nahrávání předvolebních vizitek jednotlivých krajských lídrů, kterého jsem měl možnost se zúčastnit. Na první pohled férové a rovné schéma natáčení vizitek, ale ve skutečnosti dobře vymyšlený model ušitý na míru „tradičním“ politickým stranám a hlavně jejím lídrům, všem těm sobotkům, babišům, zaorálkům, fialům, okamurům a dalším. Na jednu stranu jsou všem dopředu známy otázky, které jsou pro všechny stejné, ale na druhou stranu nesmíte mít u sebe žádné poznámky k odpovědím na otázky. Takže se ptám: „Co je smyslem takových vizitek?“. Zprostředkovat občanům volební programy jednotlivých stran, nebo ukázat, jak je ten který lídr schopen reagovat bez přípravy a poznámek na otázky redaktora? Pokud je smyslem vizitek za „b“ , tak by bylo vhodnější žádné otázky dopředu neposílat a natočit bezprostřední reakce a odpovědi jednotlivých lídrů. Pokud je ale smyslem za „a“, to znamená zprostředkovat program jednotlivých politických stran a hnutí, tak mně nedává smysl, proč není možné mít u sebe třeba jen stručné poznámky nebo teze. Rád bych znal autora tohoto geniálně vymyšleného manipulativního schématu „volebních vizitek“. Možná by mně fundovaně vysvětlil a proargumentoval, proč je natáčení vizitek lídrů právě takové a ne jiné. Naším ostříleným vůdcům tradičních politických stran nedělá problém „žvanit“ na jakékoliv téma libovolně dlouho. Mají v tom více než 20 letou praxi. Co jim ale evidentně dělá vážný problém, je plnění svých volebních programů a předvolebních slibů. Zajímalo by mě, ve kterých stranických sekretariátech bylo uvedené schéma předvolebních vizitek natáčených v Českém rozhlase schvalováno… Vlastně to ani vědět nemusím…


PS: Zatímco pokus o nerovné podmínky při natáčení předvolebních vizitek krajských lídrů nějak nevyšel, samotné schéma je již samo o sobě buď nesmyslem, a nebo naopak dokonale promyšlenou manipulací…