K prezidentským volbám s úsměvem, vždyť jde jen o všechno

Tento článek je zkrácený a upravený, především na počátku a ve druhé polovině zásadně doplněný výtah mého článku, který vyšel na parlamentních listech druhého ledna večer. Lze ho nalézt v rubrice Zprávy. Nejsem si zcela jistý tím, že ani poměrně liberální a pravdomluvné parlamentní listy by tento článek narychlo v současnosti zveřejnily, takže nechci dělat šéfredaktorovi problémy. Čas běží, takže ho dávám všem k přečtení a šíření, samozřejmě bez úprav. Předem uvádím, že osobně vnímám prezidenta Zemana jako bojovného a hrdého Gaskoňce, zatímco jeho protivníci se mi jeví jako živé parodie mušketýrů, rajtující na houpacích koních a bojovně mávající plastovými kordy z vietnamské večerky. Martin Koller

Martin Koller | foto: debatniklub.cz (Studio Kolektif)

Prezidentské volby jsou za dveřmi, takže není zcela od věci přiblížit si čtyři hlavní kandidáty. Se zbývajícími je zbytečné ztrácet čas a jejich voliči by měli zvážit, zda v prvním kole zahodí svůj hlas, takže se budou vyhazovat peníze na pořádání kola druhého. Z hlediska praxe a výsledků, a především zájmů státu, národa, všech civilizovaných občanů, včetně cizinců u nás žijících se jeví jako nejvhodnější kandidát stávající prezident. Samozřejmě ne všichni musí sdílet tento názor.

V letošních prezidentských volbách máme podle mého názoru výběr pouze ze dvou reálných možností. Chiméry, utopie, zbožná přání, která se nezmění zázrakem na realitu, lenost zvednout zadek z hospody a zbabělost udělat něco pro sebe, nevalně skrývanou za hloupé žvásty, že volby nic nezmění, nechme doma. Jsou zde čtyři kandidáti, ale pouze dvě skupiny, které je podporují, takže existují pouze dva týmy.

První tým tvoří pánové Zeman, Babiš, Okamura, Filip, Skála, někteří členové jiných stran mimo jejich vedení, občanská většina českého národa, lidé poctivě pracující pro současnost i budoucnost, civilizovaní přínosní cizinci, rodiny s dětmi a křesťanskými, židovskými, případně nověji i buddhistickými kořeny, lidé vyznávající zákonnost, spravedlnost, poctivou hru, svobodu projevu a právo na obranu před zlem. Reprezentanti prvního týmu mají jako každý svoje chyby a se všemi názory každého z nich nemusíme vždy souhlasit. Pana Babiše a celé ANO čeká rok pravdy, kdy svoji pozici buď posílí, nebo ji také mohou ztratit. Budou rozhodovat činy. Především je třeba znemožnit likvidaci malých podnikatelů a živnostníků a akceptovat je jako přínosné partnery a reprezentanty samostatně pracující části civilizované občanské většiny, která vytváří nemalou část hrubého národního produktu. Zdaleka ne vše je dokonalé a v naší zemi je řada kostlivců ve skříních a problémů k řešení.

Nicméně z hlediska zkušeností více, než dvaceti let lží, podvodů, politické korektnosti, pravdolásky, zničeného zemědělství s masivními dovozy potravin, průmyslu a vody rozprodané cizákům, předražené elektřiny, technologické zaostalosti průmyslu levných pracovních sil, cizáckých montoven, lisoven a skladů, ožebračených důchodců, zneužívané humanity a lidských práv, bezbřehé svobody pro lumpy, úchyly a parazity považuji první tým z hlediska zájmů občanské většiny za výrazně lepší, než druhý.

Druhý tým tvoří Horáček/Drahoš/Topolánek, pražská havlérka a její kavárna vedené nadnárodními loutkáři, dále Kalousek, Bělobrádek, Sobotka, Zaorálek, Dienstbier, Špidla, Halík, Hermann, Stropničtí, Bartoš, parazitující politické neziskovky a všemožní aktivisté, feministky, afroislámská jasmínová migrace, inkluzivní školství, média, především sociální plná sprostoty, protinárodní státní ČT jako bašta politické korektnosti, stupidní propagandy a válečného štváčství.

Druhý tým znamená návrat vlády intelektuálské arogance a pokrytectví žlučovitých prostatických dědků a agresivních bab pražské havlérky s červenými srdíčky, případně kozími bradami, kterým při nenávistném jekotu odletují nejen jedovaté sliny, ale i zahnědlé zubní náhrady. Vítězství druhého týmu znamená návrat tureckého hospodářství s masivním zadlužováním státu, kde stát chudým bere a bohatým dává, placeného zdravotnictví a školství a povinného spoření do kapes majitelů privátních důchodových fondů. I tak stát každému důchodci díky Kalouskovým a Drábkovým „reformám“ dluží každý měsíc 2000 korun.

Nějaká třetí skupina, která by stála za řeč, bohužel neexistuje.

Miloš Zeman

Stávající prezident se stal prvním prezidentem voleným občany a zvítězil proti brutálnímu a nenávistnému tažení domácích i zahraničních nepřátel, včetně snah o zmanipulování voleb. Před i po celou dobu svého mandátu se nebál jít mezi občany, nevyvyšoval se nad ně a vzdoroval neutuchající nenávistné štvanici v médiích, počínaje státní televizí ČT. Osvědčil se stálými názory a jednoznačnými postoji k hlavním otázkám současnosti, tedy afroislámské invazi, jaderné válce v Evropě vyvolané útokem na Rusko, rostoucímu nebezpečí fašismu a antisemitismu a útokům na Izrael ze strany EU. Můžeme si také připomenout jeho postoje k inkluzi, lithiu, k solární zlodějině a jaderné energetice, a v neposlední řadě k finančním intervencím guvernéra české národní banky Singera. Ty nás podle expertů SPD stály neuvěřitelných 1200 miliard korun vyhozených za nákup EUR. Touto nekrytou politickou měnou, výtvorem evropských sociálních utopistů by si dnes mohla každá česká rodina vytapetovat záchod a ještě by zbylo. Rovněž Zemanovu hůl, kterou vykázal ubožáckého Sobotku k jeho mikrofonu jako smrdutého skunka, považuji za více, než symbolickou. Za odporné podlézání cizáckým zájmům a pražské havlérce ho s ní měl ještě pořádně přetáhnout. Umaštěný Sobotka hltající prášky si v očekávání záchranného lana z Bruselu užívá nezájmu stranických přátel, kteří se mu vyhýbají, přestože ještě před několika týdny mu lezli do zadku a podporovali bezvýhradně jeho ostudnou politiku. Ilustrativní a zároveň varující přehlídka pevných a spolehlivých socialistických charakterů přátelské věrchušky ČSSD.

Ve vztahu k Miloši Zemanovi je třeba se věnovat ještě jedné dlouhodobé a prolhané propagandistické legendě. Prý rozděluje českou společnost. Všichni ti, kteří to omílají již několik let ve snaze udělat z opakované lži pravdu, to dosud ničím nedoložili. Osobně vnímám pravý opak a zdaleka nejsem sám. Podobný názor má většina mých známých, kteří jsou možná starší a staří, nicméně mají velké zkušenosti a nejsou hloupí a nevzdělaní, jak tvrdí o voličích Miloše Zemana propaganda pražské havlérky a zaplacené voličské průzkumy. Zato výrazové formy a celková úroveň některých jeho kritiků, kteří jsou podle propagandy mladí a vzdělaní připomínají spíše čerstvé migranty jako reprezentanty inteligence pouští a pralesů. Miloš Zeman byl jako předseda ČSSD reprezentantem zájmů občanské většiny, takže společnost spojoval. Proto ho parta posluhů cizích zájmů reprezentovaná Sobotkou, Zaorálkem, Grossem, Špidlou, Dienstbierem a dalšími odstranila.

Jako prezident Miloš Zeman konečně spojil rozdrobenou většinu české společnosti, včetně civilizovaných cizinců do vlasteneckého bloku, který odmítá afroislámskou invazi, jadernou válku v Evropě na účet Evropanů, stupidní politiku sankcí proti Rusku a všemožnou další bruselskou hloupost a totalitu, počínaje odzbrojováním bezúhonných občanů, kteří mají právo se bránit v době ohrožení. Zde bych připomněl další geniální teorii vojenských expertů typu generála Pavla s kozí bradou pražské havlérky. NATO, které obklíčilo Rusko ze všech stran, prý nedokáže ubránit svoje hranice před ruským útokem. Vzhledem k tomu, že má minimálně patnáctinásobný vojenský rozpočet ve srovnání s Ruskem, téměř třiapůlnásobnou převahu v počtu vojáků i letadel a dvacetinásobnou v loďstvu, a k tomu řadu dalších spojenců typu islámského státu, vyzbrojovaných z USA, je na tom chudák NATO opravdu špatně. Ale je zde logická otázka. Naše republika také nedokáže bránit svoje hranice před útokem Německa, které nás svojí politikou ohrožuje víc, než Rusko, o historických zkušenostech nemluvě. Neměli bychom s mediálním povykem a požádat o jaderné zbraně na obranu před Merkelovou a Schultzem?

Prezident Zeman podpořil ušlapávanou občanskou většinu a oddělil ji od poskoků cizáckých zájmů. To jsou především reprezentanti pražské havlérky, kterým vlast smrdí, dále protinárodní, protibělošské, protikřesťanské a proticivilizační politické neziskovky složené z povalečských parazitů, zkorumpovaní politici, nájemní sprosťáčci na sociálních sítích, sexuálně frustrované feministky, kterým nemytý primitiv voní jasmínem, vyčpělé herečky, zakyslí režiséři a komedianti upadající v zapomenutí, a proto stižení zlobnou a sprostou agresivitou jako Rejžek.

Tato menšina, která se s buranskou arogancí nepochopitelně a nezaslouženě prohlašuje za jakousi elitu, se sama postupně vydělila z národa. Jedná se o typické neschopné a žvanivé intelektuály parazitující na státu, tedy osoby, které toho odborně moc nevědí, ale do všeho kecají. Přesně takovéto typy tvoří základ současné politiky EU a OSN a jejich typickými reprezentanty jsou Obama, Clintonová, mnohdy bývalí euromarxisti a trockisti Merkelová, Mogheriniová, Schlutz, zkorumpovaný opilec Juncker, nebo sexuálně nedefinovatelný a našminkovaný šašek Macron.

Kromě toho nelze přehlédnou prezidentovy úspěšné ekonomické mise, které pomáhají nahrazovat ztráty zaviněné ideologickým politikařením v oblasti hospodářství. Z dlouhodobého hlediska doslova zesměšnil většinu svých kritiků předvádějících se v ČT i na ulicích. Léta podporuje ze svých peněz Klokánky, které se ukázaly nejlepší formou péče o osamělé děti.

Na druhé straně nelze přehlédnout jeho přetrvávající, i když slábnoucí, pozitivní pohled na sociálfašistickou a totalitní EU, nesmyslnou a nefunkční evropskou armádu a sociální demokracii, která totálně zklamala v celé Evropě. Rovněž personální politiku nelze ve všech případech označit za ideální. Poradci typu socialistického šíbra Hulinského, dále trapného exgenerála a exministra Picka, vojenského specialisty na slavnostní nástupy, kladení věnců a povyšování svojí odborně neschopné sexuální podpory do pozice ředitelky odboru, po vzoru Nečase (jehož partnerka ovšem nebyla vdaná, ani alkoholička, zato dřela jako kůň) nedělají zrovna dobrý dojem. Nelze rovněž zapomenout na nejmenovaného, nicméně profláknutého agenta CIA, který prolezl obě silová ministerstva.

Nicméně pan prezident si bez ohledu na tato individua zachovává vlastní mozek, a má i řadu odborně skvělých a vlasteneckých přátel a schopných poradců, například kardinála Duku. Jinak by připomínal některého, protikandidátů, kterým se dostává podpory ze strany pražské havlérky, všemožných komediantů, reprezentantů jednostranně zpolitizovaného školství, vyrábějícího inkluzivní hlupáky a pouličních sprosťáčků typu Pešinského a Novotného, předvádějících se na sociálních sítích. (zde si dovoluji uvést humornou poznámku mého slovenského kamaráda, že „nejlepší“ slovenské exportní komodity v Česku jsou „cigáni“ a Vašáryová) Spojenectví s Andrejem Babišem, které Miloši Zemanovi vnutila pražská havlérka, vytváří bez ohledu na účelovost bezkonkurenčně silný tým.  Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že Miloš Zeman není ideální, což ostatně není nikdo, ale z hlediska zájmů českého státu a národa výrazně převyšuje všechny protikandidáty.

Jiří Drahoš

Pražská havlérka nám dlouho vnucovala především pana Drahoše, který je obsypaný vědeckými tituly jako puberťák uhry. Ponechme stranou jeho místy zvláštní minulost socialistického nomenklaturního kádra a jiné zajímavosti soukromého charakteru. Doufejme, že jsou to vše jen pomluvy. I bez nich není jeho kampaň zrovna přesvědčivá a v poslední době slouží jeho základní neznalosti spíše k obveselení voličů. Už chybí jen kozí brada a baret. Zde bych si dovolil připomenout zdravotnické tažení proti Miloši Zemanovi, který je údajně příliš starý (73, zatímco Kulhánek 74, Hannig 71, Drahoš 68) a nemocný. Je zajímavé, že u jiných kandidátů věk nevadí. Osobně jsem mohl si dobře prohlédnout jak pana Zemana, tak pana Drahoše tak na metrovou vzdálenost. Mohu konstatovat, že je to naopak pan Drahoš, který vypadá zchátrale jak Brežněv, než jim spadl do díry, pokud ho nemašminkují a nenavoní jak Macrona. V této souvislosti si vzpomínám na nepříliš známý vtip z doby sovětské éry, který se zabýval denním programem Brežněva: 9,00 oživení, 10,00 snídaně, 11,00 udělování medailí, 12,00 dobití baterií, 14,00 oběd, 16,00 přebírání medailí, 18,00 podepisování důležitých dokumentů, 20,00 klinická smrt. Vzhledem k tomu, že řád politické korektnosti dosud v EU nezavedli, odpadá v případě pana Drahoše přebírání medailí a tento čas by byl pravděpodobně vyhrazen jeho hlavní činnost dne, politicky korektní projevy a kladení věnců. Zde je ovšem největší problém zchátralého organismu, protože se při tom musí ohnout…. Rozhodně by si neměl v takové situaci odkládat svůj údajně čistý štít blízko za zády. Mohl by přitom nechtěně rozdělit společnost na ty, kteří udrží vážnou tvář a ty, kteří to nezvládnou a začnou se smát.

Méně humorný je fakt, že pan Drahoš bez politických zkušeností vlastně nemá jiný program, než politickou korektnost, podporu afroislámské migrace (viz vědecká výzva) a podlézání Bruselu. Lze předpokládat, že by byl pouze trapnou loutkou protinárodní pražské havlérky. V kampani uchyluje k naprostým trapnostem na úrovni Jakuba Jandy, nehodným starého vědeckého pracovníka. Jednou z nich je seznam proruských dezinformátorů, kam mne rovněž zařadil. Zde pana Drahoše vyzývám, aby veřejně uvedl aspoň jednu proruskou dezinformaci, kterou jsem řekl, nebo napsal a doložil fakty, nikoli propagandistickými žvásty, že se jedná o dezinformaci! Dezinformací rozumím vědomé a záměrné nepravdivé sdělení zaměřené na politické ovlivnění občanů.

V opačném případě mi nezbude, než si myslet, že soudruh Drahoš je socialistický nomenklaturní pavědec a žvanil, který získal svoje vědecké tituly od partajních kamarádů především za vzájemné protislužby a politickou angažovanost, stejně jako „vědecká“ pracovnice soudružka Merkelová. Ta pracovala jako vedoucí politická komisařka na vědeckém pracovišti v DDR a habilitovala po devíti letech s prací a krásách života v socialismu, které si patrně užívala v SSSR s africkými soudruhy a teroristy na mezinárodních školeních mladých, angažovaných, pokrokových socialistických kádrů. I z tohoto hlediska bylo nesmírně „přesvědčivé“ Drahošovo antikomunistické vystoupení komunistického nomenklaturního kádra 17. listopadu. Jako reprezentant politicky korektních intelektuálů z pražské havlérky pan Drahoš sotva někoho spojuje a určitě není zárukou vlasteneckého prezidenta.

Nelze se zbavit dojmu, že tohoto kandidáta, který evidentně nezvládá zadané úkoly na poslední chvíli sponzoři a loutkovodiči odepsali a veškerou podporu dostává poslední z uvedených kandidátů. O tom nebylo celá léta v souvislosti s odporem k migraci a boji za vlast vidu, sluchu ani čichu. Tím horší, nebezpečnější a nepravdivější budí jeho kandidatura dojem. V posledních dvou dnech je vidět v médiích téměř jen on, Mirek Topolánek a ověnčen těmi nejpoutavějšími hesly. Je známým faktem, že pokud někoho mohutně podporují velká česká média, tak to obvykle nebývá vlastenec a bojovník za práva občanské většiny. To vidíme v našich demokratických volbách, stále dokola. A platí to i v zahraničí, stačí vzpomenout na volby v Německu a Francii.

Michal Horáček

Nedokážu objektivně posoudit, zda textař spisovatel a sociální antropolog Horáček, vzorový reprezentant pražské havlérky, byl či nebyl dítětem z protekční rodiny komunistické nomenklatury, agentem StB a vekslákem. Spojení těchto tří kádrových předpokladů růstu a zisku bylo v předlistopadovém období dost běžné. Nicméně byl nepochybně opakovaně chovancem psychiatrické léčebny. Něco takového by ho automaticky vylučovalo z účasti ve volbách do vrcholové politické pozice ve velké většině zemí světa, snad s výjimkou afroislámské oblasti, Bosny, Kosova, současné Ukrajiny, vedení OSN, německých vládnoucích stran, francouzského prezidentského úřadu a pozic v evropském parlamentu a komisariátu v Bruselu. Dalšího komentáře netřeba.

Mirek Topolánek

Dalším kandidátem pražské havlérky a její aktuální volební jedničkou je Mirek Topolánek i když se tváří, že k nim nepatří. Jeho probuzení a vlastenecký zápal po desítkách let, kdy ho nějaká vlast a národ nezajímaly, doslova v hodině dvanácté, jen aby nás obětavě zachránil, budí zvláštní dojem. Ten posiluje opravdu podezřelá masivní podpora prakticky všemi velkými médii. Pokud někoho podporují česká média, nebývá to vlastenec, ani bojovník za zájmy občanské většiny. To zažíváme již téměř třicet let. Coby údajný buldozer připomíná předlistopadový pěvecký hit, známý jako „Hastrmane Tatrmane melou.“  Jen tam chybí na závěr slova: „melou komedie“ pro hlupáky, které Míra chytá na nečekanou pseudovlasteneckou mediální show, jak Tatrman dušičky na pentličky. Na místě je otázka, zda se nám Míra za svých cest do USA nestal tajným členem TOP 09 a pražské havlérky, nebo dokonce zeleným Pirátem, přičemž místo dredů si jako poznávací znak pořídil kozí bradu. Jeho zapálená kritika Miloše Zemana a Andreje Babiše omílá stejné noty jako aktivisté z neziskovek rozdávající červené karty z americké ambasády demonstrujícím puberťákům.

Nevím, co Míra provedl, že musí šaškovat v prezidentské kampani a dokonce na veřejnosti krákat. Ještě, že nezačal Kaťušu, nebo Přes spáleniště, přes krvavé řeky, které jsme museli do zblbnutí nacvičovat za pochodu. Míra mašíroval v první řadě a pěl hlasitě a uvědoměle, jako kdyby se chystal na soutěž politické písně Zlatý palcát konferovanou soudruhem Stropnickým. Spolužáci to mohou potvrdit. Jeho mohutná rádoby vlastenecká rétorika je chytlavá, nicméně nepříliš důvěryhodná. Už to jeho havlovské srdíčko a profesionálně zastřižená kozí brada pražské havlérky varují.

Míra, který se rád předvádí jako odvážný chlap s gulama, včetně nezapomenutelného „slavného“ nudistického vystoupení u Berlusconiho, je místy nečekaně tichý, až stydlivý. Téměř, jakoby se měl u italského magnáta předvádět po koupeli v zimní Vltavě. Nějak pozapomněl na doby, kdy jako vedoucí partajní funkcionář ODS vedl brutální tažení proti prezidentu Klausovi, který odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu. Právě tato smlouva je základem neštěstí EU, které umožňuje afroislámskou migraci a rostoucí protinárodní totalitu. Dále asi zapomněl na svoji cestu do Saúdské Arábie a následnou podporu vzniku oficiální mešity v Brně. Výsledky jsme viděli nedávno ve formě vražedného útoku noži, provedený dvojicí Arabů, kteří odhodili tenkou masku civilizace, proti statečným Moravákům, kteří chránili bílou spoluobčanku před agresivním afroislámským primitivismem. V neposlední řadě je třeba připomenout rozprodej vesnic a lázní v Teplicích Arabům, aniž by tento kšeft lokálních partajníků pana Kubery nějak kritizoval. Dalíka a jiné známé causy raději vynechám. V neposlední řadě Míra i s gulama zbaběle utekl a uvolnil tak místo pro nejubožejšího šéfa ODS Nečase, který snad může soupeřit pouze se Sobotkou.

Připomněl bych ještě jednu příhodu, s níž se Míra cudně nechlubí a gule nechává v úkrytu. Je to jeho komická snaha dobývat se na mládežnickou diskotéku na Kypru 18. 4. 2008, tedy v době, kdy tam byl jako premiér s oficiální delegací. Ochranka ho vyhodila ze dveří a vysmála se mu. Bylo jim asi divné, kam se cpe skupina postarších chlápků mezi mládež. Možná je považovali za partu pedofilů z Bruselu, či Berlína. Logicky je nenapadlo, že by se takto mohl předvádět premiér evropského státu, takže mu jeho ubohé vytahování se českým premiérstvím nevěřili. Nakonec díky známostem uspěl a média to příliš nerozpatlala. Nicméně takové chování je přece jen poměrně zvláštní, především u premiéra, který by měl reprezentovat určitou úrovní vystupování na veřejnosti.

Koresponduje to s neustálou snahou předvádět se jako chlap s gulama, jako by tuto výbavu neměl každý normální chlap. Téměř to připomíná zastydlou pubertu. Pokud si vzpomínám na sprchy v tělocvičně vojenského gymnázia, byli tam středem závisti jiní chlapáci, než průměrný Mirek. S přehledem vítězil profesor známý pod přezdívkou Bertík. Měřil sice asi 167 cm, ale výbavu by mu záviděl i vyspělý masajský bojovník. Chování zaměřené do oblasti pubertální frajeřiny se sexuálním podtextem si obtížně představuji u kteréhokoli prezidenta naší republiky od roku 1918. Je třeba si položit otázku, zda je Mirek Topolánek s kozí bradou, srdíčkem a gulama opravdový úctyhodný vlastenec, nebo další nevyrovnaný reprezentant pražské havlérky, který se nás snaží na poslední chvíli ohloupnout pokryteckou komedií na téma vlastenectví?

O biliony českých korun, které se rozplynuly beztrestně, a kupodivu beze stopy (navzdory zákonu o zachování hmoty) za vlády všemožných demokratů se Míra nestará, ale zajímá ho šedesát milionů z evropských dotací kolem čapího hnízda. Vzhledem k jeho zalíbení ve vlastních gulách a erotomanské touze se předvádět by ho měli voliči poslat nikoli na Hrad, ale například na nějakou nudistickou pláž u moře s dohladka vyholenými feministkami, kde by se stal nejen nějakým prezidentem, ale přímo gulovým králem Tatrmanem I. Jeho chování k něčemu podobnému přímo vybízí.

Vážení občané, stále ještě české republiky, budete volit prezidenta, který evidentně myslí mozkem, prezidenta zchátralou loutku ověšeného tituly, ale bez vlastní myšlenky, nebo prezidenta, který myslí gulama?

Na závěr přeju všem spoluobčanům rok 2018 bez války v Evropě, bez afroislámské invaze do naší vlasti a bez bruselského, berlínského a pařížského byrokratického zla, mediálního teroru, politické korektnosti, korupce a sociálfašistické stupidity a s vlasteneckým prezidentem.

P.S. Hlídejte urny a počítače, zvláště v noci!