Naše nebohá vládo kolaborantů s vrahy

Spojené státy ti ústy svého zahraničního ministra poděkovaly za podporu, kterou jsi jim vyjádřila za jejich zločinný raketový útok na Sýrii. Ani se tomu nedivím. Ať už je doba, v níž žijeme, jakkoli vymknuta z kloubů, přece jen zloduch stále ještě za svůj zločin očekává spíš odsouzení a výčitku. A když se tedy namísto nich dočká pravého opaku, to je, že je z mnoha stran za zlo, které spáchal, plácán pochvalně po zádech, jak jsi to ve svém otrockém hlubosklonu učinila i ty, naše vládo, ví jedno: že teď je mu svět pro jeho paličské jednání otevřen naplno.

Lubomír Man

Jak jsi naše vládo mohla svou pochvalu zločinu tak ohavnému, průhlednému a nezpochybnitelnému vyslovit? Vždyť přece víš, jak to všechno bylo. Někdo prý v syrském městě Dúma provedl chemický útok, který zasáhl civilisty, mezi nimi i děti. To slovo prý není na začátku předcházející věty náhodou, protože neexistuje žádný důkaz, že k nějakému útoku v městě Dúma vůbec došlo. (Ruští experti, kteří na místo přispěchali, žádné známky po plynovém útoku v městě nenalezli – a ty by se přece daly těžko schovávat).

Ale naše vládo, i kdyby se ten plynový útok skutečně stal, cožpak je myslitelné, aby jej provedla ta strana, která v syrské válce vládních sil proti americkým žoldnéřům na celé čáře vítězí, a zůstává jen otázkou času, kdy vyžene ze země i žoldnéře v americkém žoldu posledního? Cožpak ty vládo nečteš detektivky a nesleduješ je v kině či v televizi, a nevíš, že první věcí, o kterou se detektiv při vyšetřování zločinu zajímá, je, kdo z daného zločinu mohl mít prospěch, či komu mohl posloužit?

Říká se té zásadě Cui bono nebo Cui prodest, a v městě Dúma, i kdybychom připustili, že tam k plynovému útoku skutečně došlo, nenašel se dosud nikdo, kdo by dokázal ukázat na původce tohoto útoku prstem. Neexistuje jediný důkaz o vině, a to o vině ať už na straně vládních syrských sil či na straně žoldnéřů – a v takovém rovnovážném případě je snad nastolení úvahy Cui bono tím naléhavější a potřebnější, ne?

A nebylo a není ti má vládo proto prapodivné, že tuto otázku, v dané situaci tak naléhavou ani jediný politik ze široké americkoevropské a protisyrské a protiruské koalice na stůl dosud nepoložil? Že je Cui bono prostě nezajímá? A že všichni do jednoho sdílejí vyslovený názor amerického ministra obrany Mattise, že on sice nemá důkazy o vině syrské vlády v Dúma, ale že ji věří.

loading...

Jistě, proč jakési úvahy Cui bono, proč hledání důkazů o tom, jestli ke zločinu vůbec došlo, a když k němu došlo, proč únavně pátrat po tom, kdo jej spáchal, když přece i ty, naše vládo, můžeš do svého srdce, hlavy i úst vložit víru o syrské vině a americké spravedlnosti – a věc máš vyřešenu. Krátce, pohodlně a ještě tě za to zpoza Atlantiku pochválí.
A co tvoje svědomí, naše nebohá vládo? To tě netíží?

Měla jsi možnost mlčet a tím si aspoň částečně zachovat tvář. Ale to jsi neudělala. Tvoje otrocké založení ti napovědělo, že zločin pána musíš pochválit, ať je jakkoli mrzký a ubohý.

A tím jsi prokázala, že mrzká a morálně ubohá jsi i ty.

loading...
Reklama:
loading...