Sebekritiky a uplácení černého svědomí; Piráty duševně zdraví volit nemohou

Reinkarnace komunistického myšlení v pirátském hávu nám vrací do politické terminologie pojem sebekritiky, který se v posledních dnech mezi piráty šíří jako krysí mor. Přešlapy a následné špatné svědomí se podle pirátských mesiášů spraví, že se na nějaký obecně prospěšný účet nebo nadaci poukáže pár zlaťáků navíc. Takže vlastně se jen převedou peníze, kterou štědře do pirátsjých kapes tečou z eráru. A když nedoteče, tak se přilepší těžbou kryptoměny.

Jan Kopal | foto: Ivana Haslingerová

Urážet naše letce – rytíře nebes mohou jen duševní ubožáci a neznalí prosťáčci, kteří o historii a skutečném boji za československou nezávislost a svobodu nemají ani ponětí. Ale očekávat vzdělání tam, kde se amatérismus a diletantismus povýšil na vůdčí princip, je čirá naivita.

My nejsme saně, pusťete nás na ně! Vzpomínáte, jak takto a podobně Bartošova soldateska vykřikovala před parlamentními volbami. Uběhlo pár měsíců a už vidíme v reálu, jak si to naši bukanýři v reálu představovali. Proto se od počátku nehnali do vlády, ale jen pomalu přikládali z opozičních lavic. Prebendy a tučné funkční příplatky zbyly i na ně. To je ten nový politický styl.

Je mi dodnes záhadou, proč je někdo se zdravým a nevyfetovaným rozumem volí a podporuje. Očekával bych, že po provalených excesech a pochybeních půjdou jejich preference strmě dolů. Opak je zatím pravdou. Je tedy cosi shnilého ve státě českém a pathologická sedlina je větší, než jsme čekali…