Experti předpověděli, co nastane při uzavření Hormuzského průlivu ze strany Íránu

MOSKVA | Uzavření Íránem Hormuzského průlivu vyvolá energetickou krizi a ceny ropy v tomto případě výrazně vyrostou. Není vyloučena rovněž cena 400 dolarů za barel. Není ovšem pravděpodobné, že toto opatření bude zavedeno, znamenalo by pro tuhle zemi „sebevraždu“, uvádějí odborníci, které cituje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Hormuzský průliv

Ve středu zástupce vedoucího štábu Armády strážců islámské revoluce Ismail Kousari sdělil agentuře YJC, že organizace je připravena uzavřít Hormuzský průliv pro transport ropy jiných státům, pokud export íránského paliva bude nadále zdržován.

„Uzavření Hormuzského průlivu vyvolá celosvětovou energetickou krizi a nekontrolovaný růst cen na ropu. Lze odhadovat jakákoliv čísla — od 200 dolarů do 400 dolarů za barel. Ovšem není to pravděpodobné, fakticky by se to stalo vyhlášením války ze strany Íránu, přičemž jak všem zemím, které vyvážejí ropy skrz průliv, tak i hlavním dovozcům, Spojeným státům, Evropě, Číně,“ okomentoval zástupce ředitele skupiny ratingové agentury AKRA Vasilij Tanurkov.

Další odborníci, na které se obrátil Sputnik, souhlasí s tím, že ceny mohou výrazně vyrůst, pokud Írán skutečně uzavře průliv. „V případě uzavření průlivu, ceny snadno překročí 100 dolarů za barel. Mohou růst ještě více, neboť při takovém scénáři se nelze vyhnout válečnému konfliktu,“ uvedla expertka Centra energetiky Moskevské školy managementu Skolkovo Jekatěrina Gruševenko.

Hormuzský průliv je nejdůležitější světovou spojnicí pro dovoz ropy. Experti zdůraznili, že průlivem ročně proplouvá kolem 30% z celkového světového obchodu s ropou a ropnými výrobky. Ředitelka výzkumného oddělení Vygon Consalting Marie Bělova rovněž zdůraznila, že Hormuz je jediným přístupem k otevřenému moři pro vývozové proudy Íránu, Kuvajtu a Kataru. Používají ho Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Irák.

Fungující alternativy, které obcházejí Hormuzský průliv, jsou dnes jen v SAE a Saúdské Arábii, v menší míře v Iráku, poznamenala Bělova na adresu ropovodů.

Všichni odborníci byli skeptičtí ohledně možnosti skutečné blokády úžiny. Tanurkov například připomněl, že Írán pravidelně vydává tato prohlášení. „Ale skutečná blokáda by byla sebevraždou pro samotný Írán,“ řekl.

Reklama: