Byla podepsána Úmluva o právním statusu Kaspického moře

AKTAU | Prezidenti tvz. Kaspické pětky podepsali Úmluvu o právním statusu Kaspického moře, historický dokument pro tuto oblast. Příprava úmluvy probíhala dvě desítky let, od roku 1996. Informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Ruská delegace při podpisu Kaspické úmluvy | foto: © Sputnik / Aleksej Nikolskij

Úmluvu na ceremoniálu, který se konal v Aktau po ukončení Kaspického summitu, podepsal ruský prezident Vladimir Putin, prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev, prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedow, prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev a prezident Íránu Hasan Rúhání.

Ruský prezident Vladimir Putin nazval summit zemí „kaspické pětky“ za setkání s převratným významem. Podle něj tato úmluva zaručuje, že se na moři nebudou nacházet neregionální mocnosti. „Přípravy dokumentu trvaly více než 20 let, Úmluva o právním statusu Kaspického moře zajišťuje výhradní práva a povinnosti našich států o osudu Kaspického moře a stanovuje jasná pravidla pro společné užívání,“ řekl Putin na summitu. Zdůraznil, že dokument byl vypracován na základě shody.

Úmluva předpokládá, že hlavní oblast vodního povrchu Kaspického moře zůstane v běžném užívání a dno a vnitřek si země rozdělí mezi sebou: „Vodní doprava, rybolov, výzkum a montáž hlavních plynovodů se budou provádět podle pravidel dohodnutých mezi stranami a při provádění rozsáhlých projektů se musí zohlednit faktor životního prostředí,“ řekla o dokumentu tisková služba ruského prezidenta.

Hlavně je v dokumentu napsáno, že se musí předcházet přítomnosti ozbrojených sil v Kaspickém prostoru mocností, které nemají pobřeží Kaspického moře, proto jakákoliv vojenská námořní přítomnost jiných států než jejich břehy omývá Kaspické moře je nemožné. „Pět států se jmenovalo odpovědnými za zachování námořní bezpečnosti a jsou odpovědní za správu svých zdrojů,“ píše Sputnik.

Podle odborníků bude hlavní výhodou to, že bude budou uchovány výše uvedené zásady v závazném dokumentu. Otázka stanovení právního statusu Kaspického moře byla aktualizována po rozpadu Sovětského svazu, když vznikly nové subjekty mezinárodního práva, Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán.

V té době byla vyvolána otázka vymezení Kaspického moře mezi pět zemí. Obtíže při určování statusu Kaspického moře byly spojeny zejména s jeho uznáním zda se jedná o jezero nebo moře, jejichž vymezení je upraveno různými ustanoveními mezinárodního práva. Nevyřešený status Kaspického moře byl jednou z překážek pro výstavbu plynovodu, který má dodávat plyn do Evropy z Turkmenistánu přes Ázerbájdžán po mořském dnu.

Jak vysvětlil vedoucí odboru Střední Asie a Kazachstánu z institutu CIS Andrej Grozin, země Kaspické pětky vytvořily hybridní úmluvu, která je něco mezi rozdělením moře, volnou ekonomickou zónou, rybolovnou oblastí a výsledkem je zcela ojedinělý dokument.