Pirátská ochlokracie v praxi

Každou stranu necharakterizují pouze její nosné myšlenky a politický program, ale také její představitelé, členové, příznivci a sympatizanti. V případě Bartošových pirátů a jejich aktivních příznivců, kteří docházejí na pravidelné televizní debaty na TV Barrandově, to platí dvojnásob.

Jan Kopal | foto: Ivana Haslingerová

Banda uřvaných, vysmátých, zjevně pod vlivem návykových látek, kde nechybí i bosonohý chlapec a transgender příznivec (nebo snad fanynka?). Aby tato tlupa neandrtálců byla schopná se domluvit, komu a jak bude vlastně tleskat, musí se kolektivně usnést. Tyto „demokratické“ mechanismy mají tragikomický nádech a plně obnažují ledví pirátské ideologie, která se skutečnou demokracií nemá nic společného. Jde o šílený mix klasické sekty, reinkarnovaného hnutí hippies a čirého neomarxismu.

Politologická teorie zná pojem ochlokracie, což je vláda lůzy, kde převažuje demagogie, tyranie většiny s převahou vášně nad rozumem Jako příklad se uvádí pařížská komuna a některé momenty velké francouzské revoluce. Dlouho mi přišel daný pojem poněkud abstraktní, ale po setkání s pirátským živlem na vlastní oči jsem jej zažil v praxi. Takže už vím, jak vypadá naživo a rozhodně bych ho nechtěl zažít u moci.

Reklama: