Recep Tayyip Erdoğan ukázal, kdo je v Německu pánem. Choval se jako dobyvatel a němečtí politici mu tleskali

BERLÍN – KOLÍN NAD RÝNEM | To co se o víkendu dělo v Německu, konkrétně v Berlíně a Kolíně, lze srovnat s lety 1529 a 1683, když osmanští Turci ztroskotali před branami Vídně. Rozdíl byl jen v tom, že tentokrát osmanskému dobyvateli Evropy, Erdoğanovi, představiteli politického islámu, byly městské brány otevřeny dobrovolně a dokořán, píše Roman Bednár pro slovenský konzervativní deník HlavnéSprávy.sk.

Recep Nečisté Prase

Despotovi z Bosporu přichystali zbabělí němečtí politici ještě červený koberec a umožnili mu skvělé gala-představení, míní autor článku.

Ovšem je nutné připomenout, že turecký diktátor nepřijel na oficiální státní návštěvu, nýbrž do Německa zavítal, aby tam mohl slavnostně otevřít novou mešitu v Kolíně, která je největší v Německu. „Hanba křesťanské vládě CDU, že dovolila stavbu další obrovské mešity v tak či tak už „premešitovanom“ Kolíně. Je to o to hanebnější, že Ankara nepovoluje stavbu žádných křesťanských kostelů,“ píše Bednár.

Gesta, jakými se prezentoval Erdogan v Německu lze klidně porovnat s gesty Hitlera. Všichni despotové, kteří byli dobyvateli, se vyznačovali svým typickým pozdravem. Hitlerův nacistický pozdrav masám je dostatečně znám. Erdoğanův pozdrav, kterým zdraví zástupy svých přívrženců, je podobný Hitlerovu. Demonstranti v Chemnitz, kteří napodobovali Hitlerův pozdrav a byli policií identifikováni, byly v urychlených procesech odsouzeni.

Erdoğanův nacistický pozdrav, mnohokrát během návštěvy v Německu opakovaný, neodsoudili ani média. I německá média se Erdoğana obávají. „Otec všech Turků“ – Erdoğan, se během cesty Německem všude vydával jako velký vítěz, podobně jako kdysi César vůči Germánům, když je jeho legie porazili, vysmívá se poraženým Němcům slovenský komentátor konzervativního deníku HlavnéSprávy.sk.

Prasečí praktiky dvou sviní

Ochranka odvádí demonstranta během společné tiskové konference tureckého prasečího rypáka Recepa Tayyipa Erdogana (vlevo) a Sau Angely Merkel v Berlíně 28. září 2018

Tisková konference Erdoğana se Sau Merkel v Berlíně doslova symbolizovala úplné odevzdání Německa velkému vítěznému dobyvateli. Mnoho Němců se stydí za to, jak odevzdaně a oddaně se nejvyšší představitelé Německa vůči suverénnímu tureckému dobyvateli chovali.

Dále Bednár píše, že během tiskové konference v Berlíně se na německého žurnalistu, s tureckými kořeny, Ertugrula Yigita před očima kancléřky vrhla bezpečnostní služba, a to jen proto protože měl na sobě bílé tričko s nápisem „Svoboda tisku pro všechny žurnalistů v Turecku“.

Ačkoliv se bránil a vzpíral, byl vyveden z místnosti. „Hanba i přítomným žurnalistům, že mu nepomohli a nepostavili se proti bezpečnostní službě. Byly vůči ní v mnohonásobné přesile. I ti mají strach před všemocným Erdoğanem a jeho islámem. A to vše se děje na půdě Německa,“ píše znechucený autor o tom, že prasečí ocas Erdoğan jasně ukazuje, že Německo je islámskou kolonií Turecka.

Zbabělá Merkel se k tomuto incidentu nevyjádřila vůbec a později její mluvčí Seibert dokonce obhajoval násilné odstranění žurnalistu Yigitu.

Tureckému praseti z Bosporu tleskali, když je ponižoval

A zlatým hřebem programu, který probíhal zcela v režii „mocného lva“ z Bosporu, bylo vystoupení Erdoğana na státním banketu, který dal uspořádat německý prezident (neměl a nesměl to udělat, přesto to podlézavý udělal), píše Bednár.

Turecký prezident během banketu drze zesměšnil současné Německo (jehož představitele jen v nedávné minulosti opakovaně označoval za nacisty a pomahače teroristů), když přítomným velmi důrazně citoval Bismarka: „Vzájemná láska Turků a Němců je taková stará, že jí nikdy nic neuškodí.“ První začal tleskat prezident Steinmeier a ostatní se k němu přidali, uzavřel Bednár.