Volby vyhrála nespokojenost

Týden po volbách se nese ve znamení rozdělování funkcí a trafik, uzavírání koalic a očerňování politické konkurence. O pořádnou sebereflexi se ale pokusil jen málokdo. Tragicky nízká neúčast a všeobecná znechucenost politikou a politiky se přechází. komu vlastně ještě důvěřujeme?

Jan Kopal

Prezidentovi a potom dlouho nic. „Vítězové“, kteří mají reálně 7 a 8 % zisku voličských hlasů si hrají na politické hegemony. Realita je ale jiná. Jde o politické trpaslíky, kteří se vydávají za obry a duševní velikány.

Jako člen volební komise jsem zaznamenal velkou nechuť a nedůvěru ke komunálním politikům i u těch, kteří nakonec do volebních místností dorazili. Mnoho lidí neuplatnilo plnou sílu voličského hlasu (např. ze 65 možných hlasů dali pouhé dva). Nadávky a nelichotivá slova byla nejčastějšími slovy na adresu politiků.

Zažít někoho, kdo s úsměvem na rtu přišel podpořit svého favorita, patřilo k okrajovým jevům. Lidé neuplatňují pozitivní volbu, ale volbu negativní – zpravidla volí proti někomu, jehož politický vzestup nechtějí dopustit.

Ve finále bývají zklamáni všichni. Vítěze voleb obejdou a političtí rivalové, jejichž programy nemají styčné plochy, se vesele objímají a společně pózují. Hlavní je, že mají přístup ke korytu. Touha po moci rozdrtí vše a boří ideové příkopy a mantinely. A voliči, ty na svůj reparát počkej další čtyři roky a pěkně se usmívej, jak jsme tě zase dostali…

loading...
loading...
Reklama:
loading...