Trapná debata ohledně vyznamenání

Každoročně zažíváme plamenné a vášnivé diskuse kolem udělování státních vyznamenání. Je jedno, jestli je to v éře Václava Klause nebo Miloše Zemana. Kolorit velí pohanět a dehonestovat vyznamenané, případně vyvolat na oceněné tlak, aby sami vyznamenání odmítli, což se už také v minulosti skutečně stalo.

Jan Kopal | foto: Ivana Haslingerová

Přitom pravomoc prezidenta k udělování státních vyznamenání vychází z Ústavy České republiky a souvisí s výkonem prezidentského mandátu. Každý, kdo respektuje zákonnost a její principy, měl by respektovat i toto právo. Nejsme anarchisté a přívrženci chaosu, jsme občané právního státu a jako takoví bychom k tomu měli i přistupovat. Nehledě k tomu, že udílení vyznamená metálů u příležitosti vzniku republiku je krásná tradice, která má vlastenecký nádech a vede k úctě a respektu k dílu našich předků.

Zajímavé je, že se vždy nejvíce řeší osobnosti v oblasti kultury a jejich přínos. Přitom, co může být nejlepším měřítkem úspěchu v hudební branži, než-li množství prodaných CD a vyprodané koncertní haly. V případě Michala Davida je vše naplněno mírou vrchovatou (a to včetně mnoha nezapomenutelných filmových melodií) a jeho hity znají a někdy si i pobrukují dokonce i ti, kteří na něj veřejně plivou. Tak co tedy vlastně řešíme…? To by se v případě svatého Havla nestalo, že milá pražská kavárno?!

Reklama: