Rok, který nenaplnil očekávání

V české mytologii se s osmičkovým rokem pojí očekávání historické změny. Letošní rok však takové očekávání nenaplnil a skončil minimálně na půli cesty.

Jan Kopal

Po pozitivním začátku, kdy Miloš Zeman obhájil prezidentský mandát před havlofilním šmokem, jsme dlouze čekali na další obdobný pozitivní signál, kterým bylo až snad zvolení Jaroslava Kubery předsedou Senátu, ale tady nešlo ani tak o pozitivní posun v pravém slova smyslu, jako spíš o vítězství zdravého rozumu…

Příliš důvodů k optimismu nebylo ani v mezinárodní politice, kdy se stále nacházíme pouhý krok od počátku třetí světové globalistické války. Ani v minulém roce nastartovaný Brexit nebyl dotažen do konce. doufejme, že mají pravdu ekonomové a již příští rok se začne EU hroutit zevnitř na základě neúprosných makroekonomických mechanismů. Počkáme si!Stejně tak i na Czexit si prozatím musíme počkat…

Roky s devítkou na konci v našich zeměpisných šířkách jsou na tom s očekáváním ve srovnání s osmičkami o poznání hůře. Už jen tanečky kolem připravovaných

bakchanálií oslavujících plyšovou revoluci dávají tušit, kterým směrem se budou naši neúnavní kavárenští štváči snažit otočit kormidlo dějin. Otázka, která se nabízí a která shrnuje naše úsilí pro rok 2019, zní prostě: Dovolíme jim to?

Reklama: