Hošík si Macron si pořídil novou mamku Angelu

Napadá mě takto při neděli, že jsem už dlouho nenapsal žádnou čuňačinku. Ne že by nebylo dost inspirace – naopak. Evropská a česká politika čím dál víc připomínají hanbinec IV. cenové, jaké dřív, když ještě v Německu žili nějací neimpotentní Němci, stávaly v krušnohorském a šumavském podhůří. Je prostě těžké si vybrat…

Martin Konvička | foto: © Centrální informační agentura, z. s. (CIA) – © Radek Velička

Teď ale světem proběhla zpráva mimořádné důležitosti (ZDE). Francouzský préza Micron, ten jak každou sobotu posílá na vlastní občany liberálně demokratické těžkooděnce a vyrábí z nich liberálně demokratické mrtvoly (včera hlásila média desátou v pořadí) si s německou prémkou Merkel, tou jak na vlastní občany posílá afro-arabskou soldatesku a vyrábí z nich multikulturní mrtvoly, potají punktují vznik „superstátu“.

Má jít o společnou obranu, a to i proti vnitřnímu nepříteli (tj., chtějí víc liberálně demokratických i multikulturních mrtvol), ještě užší provázání hospodářské politiky, konzultace ohledně vývoje zbraní, ale i společná zasedání vlád. Francie navíc slíbila Německu, že mu zařídí stálé místo v Radě bezpečnosti OSN (Micron si asi myslí, že před ním Rusové a Číňani srazí kurfry). Je sice jasné, že z toho krom více mrtvol a rychlejšího hospodářského úpadku obou zemí nic nebude, ale drzost to je.

Mě ovšem, nemůžu si pomoct, víc zaujala společná oficiální fotka těch dvou imbecilů. A nemůžu si pomoc – MICRON MÁ NOVOU MAMKU.

Na jedné straně jeho výběr chápu: Andělka je crica v prézou prefereovaném věku, ale působí bytelněji, korpulentněji a vlastně i životaschopněji, než ta jeho vyhublá pančelka. Okatý Emanuel nejspíš hledal „láskyplnou autoritu“ po celý svůj život, jinak by se jako příručí u Rotschildů neprosadil, natož aby odtamtud dostartoval dál. Co si budeme povídat, stav „vždy bezvadně upraven, úslužný k nadřízeným, bez špatných kamarádů a jediné nevhodné myšlenky“ jsou přesně ty vlastnosti, které pomáhají ke kariéře v dnešním korporátně-mediokratickém blbinci. Jenže to jsou, bohužel, také ty vlastnosti, kvůli nimž fakt nezaujmete doopravdy dominantní ženskou – prostě si vás nevšimne, tyhle holky mají rády trochu rebely. No a tak si našel nejdřív „úču“, na základě „dominance“ společenské, a tudíž veskrze falešné (součástí té falše mohl být i její vyšší věk). Není divu, že mu doma něco chybí, a tak to hledá u kakaových kluků, tu z řad arabských bodyguardů (ZDE), tu zase z Karibiku. Ne, nemyslím si, že je klasický gay – spíš ve zvláštní životní situaci osobního zoufalství v kombinaci s netušenými možnostmi, a tak „experimentuje“. A úča mu možná tolerovala spíš chlapy, ti tolik nesmrdí rozvodem). No a teď, po úče, tuhle Kholovu nástěnkářku.

Z čehož víceméně plyne, že když něco dělá francouzský elitář, dělá to zaručeně blbě. Merkel, postavě a vysoké funkci navzdory, je všechno ostatní, než dominantní „mamka“. Nemluvím o bezdětnosti, smůla se hold někdy přihodí. Mluvím o tom, že „domina“ by za všech okolností, vždy a v jakékoli situaci dala přednost péči o „vlastní tlupu“ – ať už rodinu, nebo širší rodinu, nebo národ, který ji vynesl do funkce. Předváděla by činy a rétoriku podobnou Orbánovi, Salvinimu, Donaldu Trumpovi nebo Alici Weidelové, ne to, co předvádí. Taky by se k funkci „neproseděla“ (přesná citace H. Khola, který ji kdysi vynesl nahoru), a už vůbec ne prointrikovala (to o ní říkají spolustraníci i oponenti), ale prořvala, proboxovala, vypracovala, udělala nepostradatelnou. Prostě cokoli jiného, než je politický styl vítačky Andělíny.

Kdybych měl ušatému Emanuelovi poradit, doporučil bych mu jeho krajanku – Marine Le Pen – nebo kteroukoli z aktivistek Žlutých vest. Jenže Marine je zadaná a žlutovesťačky by si s ním rychle vytřely. Takže jako neklapne „franko-německý superstát“, neklapne ani nová mamča. No co už – je mladý, a Karibik i pařížská předměstí jsou plná snědých hochů. Ti si s ním sice budou taky vytírat, ale aspoň se kluk pobaví, než si s ním dá rande jeho osudová Láska.

Myslím tu, co se jmenuje na G. a má šikmé, těžké ostří.