Vrcholní ústavní činitelé se sešli na Hradě nad zahraniční politikou

PRAHA | Na Pražském hradě se ve středu 30. ledna 2019 setkali prezident republiky Miloš Zeman, předseda Senátu Parlamentu Jaroslav Kubera, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu Radek Vondráček, předseda vlády Andrej Babiš, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček a ministr obrany Lubomír Metnar, aby jednali o zahraničněpolitických tématech, informuje Úřad vlády České republiky ve své tiskové zprávě.

Pražský hrad

Účastníci schůzky nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se shodli na následujícím:

Koordinace cest a návštěv nejvyšších ústavních činitelů

Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali časové a obsahové koordinaci zahraničních cest a návštěv v roce 2019. Shodli se, že důležitou součástí bilaterálních zahraničních cest českých představitelů je obchodně-ekonomická dimenze, která vychází z analýzy zájmů České republiky a českých firem a podporuje diverzifikaci českého vývozu.

Nejvyšší ústavní činitelé také zopakovali důležitost příjezdové diplomacie a koordinace návštěv zahraničních představitelů do ČR.

Výroční rok 2019, státní akt 12. 3. 2019

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli, že rok 2019 je výjimečný řadou výročí spojených s minulostí naší země, Evropy i transatlantické vazby. Záměrem ČR je zajistit důstojnou reprezentaci při oslavách těchto výročí doma i v zahraničí. Důležitou událostí bude slavnostní připomínka 20 let od vstupu do NATO s potvrzenou účastí všech prezidentů zemí V4, představitelů NATO a dalších významných hostů, která se odehraje v přítomnosti vrcholných představitelů ČR a ozbrojených složek dne 12. března 2019 na Pražském hradě a v Černínském paláci. Připomenutí tohoto výročí bude příležitostí pro zdůraznění evropského a euroatlantického ukotvení ČR, opřeného hodnotově a institucionálně o EU a NATO, v nichž chce ČR hrát odpovědnou a aktivní roli a plnit své závazky.

Vztahy s Izraelem, přesun ambasády do Jeruzaléma

Nejvyšší ústavní činitelé ocenili intenzivní bilaterální vztah s Izraelem v roce 2018, který vyvrcholil státní návštěvou prezidenta republiky v doprovodu dalších ústavních činitelů. Podporují posilování a další rozšiřování české přítomnosti v Jeruzalémě cestou plného využití potenciálu Českého domu, jež je dalším krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem. Nejvyšší ústavní činitelé se shodli na potřebě detailního sledování a hodnocení vývoje mezinárodní přítomnosti v Jeruzalémě a na důležitosti konzultací především s regionálními (zejm. se zeměmi V4) a evropskými partnery, jakož i s USA. Nejvyšší ústavní činitelé se zasadí o mezivládní konzultace ČR-Izrael v roce 2019, s důrazem na konkrétní výsledky zejména v oblasti obranných a bezpečnostních schopností, kybernetiky, inovačních technologií a hospodaření s vodou. Nejvyšší ústavní činitelé uvítali výraznou mezinárodní podporu návrhu USA na rezoluci VS OSN odsuzující aktivity Hamásu a ocenili jednotu EU a USA při jejím prosazování a podpoře, na níž lze stavět do budoucna.

Rusko

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali poslední mezinárodní vývoj ve východní Evropě. Ve vztahu k Rusku potvrdili jednotný postoj NATO a EU, vč. postoje k budoucnosti smlouvy INF či hodnocení událostí v Azovském moři. Součástí tohoto postoje je také připravenost ke smysluplnému a konstruktivnímu dialogu s Ruskem. Spolu s představiteli ostatních zemí vyjádřili obavu z eroze mezinárodního systému kontroly zbrojení a zároveň přesvědčení, že Rusko stále může učinit kroky k udržení smlouvy INF v platnosti.

Ukrajina

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli, že pro vývoj Ukrajiny bude rok 2019 vzhledem ke konání prezidentských a parlamentních voleb důležitým mezníkem. ČR bude nadále podporovat Ukrajinu v reformním úsilí ve složité situaci, mj. s cílem zajistit demokracii, stabilitu, bezpečnost a prosperitu. Stejně jako v případě Ruska, i od Ukrajiny ČR očekává naplňování demokratických procesů a odmítá jejich jednostranné kroky bez respektu k zájmům a cítění druhé strany. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili potřebu nalezení řešení a zabránění vzniku dalšího „zamrzlého konfliktu“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Opětovně proto apelovali, aby všechny zúčastněné strany naplňovaly veškeré součásti tzv. Minských dohod.

Zahraniční vlivy v ČR

Nejvyšší ústavní činitelé byli informováni o výsledcích vládní i parlamentní debaty o výročních zprávách o činnosti zpravodajských služeb ČR. Konstatují, že reálný obraz o plnění úkolů a o naplňování priorit podávají pouze úplné výroční zprávy (tj. veřejné, ale zejm. neveřejné části) o činnosti zpravodajských služeb předkládané podle zákona prezidentu republiky a vládě. V zájmu ČR je vyvarovat se v oblasti bezpečnosti státu zjednodušujícím a schematickým hodnotícím soudům a jejich promítání do zahraniční politiky ČR, vč. ekonomické diplomacie.

Debata o pokusech zahraničních subjektů ovlivňovat politický, bezpečnostní nebo hospodářský život naší země a o reakci na ně musí být založena na veřejných i neveřejných informacích důkladně prověřených a prodiskutovaných bezpečnostní komunitou a musí probíhat v příslušném institucionálním a ústavním rámci ČR. Pouze výsledek takové debaty, jež bere v úvahu politické, bezpečnostní a ekonomické zájmy ČR, se může stát základem racionální a uměřené veřejné diskuse o zahraniční a bezpečnostní politice, včetně bilaterálních vztahů se zahraničními partnery.

Legální pracovní migrace

Nejvyšší ústavní činitelé konstatují přetrvávající velmi vážný stav způsobený nedostatkem pracovních sil v ČR. V souladu s potřebami české ekonomiky podporují přísun pracovníků z tzv. prioritních zemí, které nepředstavují bezpečnostní riziko. Za tímto účelem se shodli na navýšení počtu pracovních víz a na rozšíření prioritních zdrojových zemí. Pro realizaci tohoto potenciálu jsou nezbytné změny v systemizaci MZV, MV a MPSV a navýšení rozpočtů k personálnímu zajištění zpracování žádostí, jakož i posílení integračních kapacit na centrální a místní úrovni. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili, že legální pracovní migrace není dlouhodobým řešením momentálně neuspokojené poptávky na trhu práce. Východiskem jsou především práce s dlouhodobě nezaměstnanými v ČR, investice do moderního vzdělávání a podpora výzkumu a rozvoje automatizace a robotizace ve výrobě. Zároveň je potřeba v debatě o zahraničních pracovnících pokračovat nejen se zástupci zaměstnavatelů, ale i odborů.

Příprava předsednictví ČR ve V4

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali přípravu českého předsednictví V4 na období červenec 2019 – červen 2020, především hlavní tematické priority vycházející z principů soudržnosti, sbližování a propojování našich zemí. Shodli se, že k prioritám českého předsednictví patří mj. vnější aspekty migrace, rozvoj infrastruktury, formování budoucnosti EU a evropského rozpočtu. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili, že V4 je důležitým formátem naší regionální spolupráce, a to i v kontextu našeho členství v EU. Cílem ČR je ukotvit své předsednictví V4 v širších souvislostech EU a NATO a prosazovat racionální, pragmatický a konstruktivní přístup s konkrétní přidanou hodnotou V4.

Příprava předsednictví ČR v Radě EU

Nejvyšší ústavní činitelé opětovně diskutovali stav příprav českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022. Shodli se, že předsednictví je velká výzva a odpovědnost, a že bude znamenat finanční, personální i organizační nároky pro celou státní správu, které nebudou malé. Z toho důvodu považují za vhodné v maximální možné míře využívat zkušenosti z roku 2009 a stavět na stávajících kapacitách a strukturách všech složek státní správy. Předsednictví je však zároveň příležitostí ukázat, že je Česká republika sebevědomou a konstruktivní součástí Evropské unie. Nejvyšší ústavní činitelé také potvrdili, že chtějí využít předsednictví k lepšímu informování občanů o evropských záležitostech a o roli České republiky v Evropské unii. Dohodli se, že s ohledem na zintenzivnění příprav předsednictví v průběhu roku 2019 (především v návaznosti na plnění úkolů z usnesení vlády č. 451) se téma přípravy předsednictví stane pravidelnou součástí schůzek Nejvyšší ústavní činitelé k zahraniční politice.

Víceletý finanční rámec EU

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli na ambici dosáhnout kvalitní a vyvážené shody Evropské rady do podzimu 2019. ČR bude nadále aktivně prosazovat své zájmy a priority zaměřené na pokračování tradičních politik EU (koheze, zemědělství), zajištění prostředků na nové priority (hranice, migrace, obrana a bezpečnost) a maximální umožnění využití přidělených prostředků podle tematických priorit ČR.