Mezi eurohujery a eurofanatiky

Evropský dům občas hostí rozličnou eurofilní havěť, a tak jako člověk chodí na naučné vycházky do zoo, já vyrazil mezi tato individua. Na pořadu dne byla sešlost u příležitosti 15. výročí vstupu České republiky do Evropské unie, která se uskutečnila 7. března 2019.

Jan Kopal

Opěvovala se EU, její nebetyčný význam pro lidstvo a její skvělé výdobytky. Pozorný posluchač málem nebyl dojmu, že se jedná o nepochybný ráj na zemi bez jediného kazu, či chybičky. Už jen toho Marxe vykopat z hrobu a přivést mezi posluchače.

Přítomní myslitelé usoudili, že u nás není žádný relevantní euroskeptik a Czexit v žádném případě nehrozí. Není vyloučeno, že dotyční rozumbradové časem utrpí velký kulturní šok, své pozdější prozření a následný názorový veletoč nám jistě v brzku vysvětlí.

Pro jejich slabé paměťové buňky nahoďme několik letmých jmen významných tuzemských euroskeptiků: Václav Klaus starší, Václav Klaus mladší, Petr Mach, Petr Robejšek, Benjamin Kuras, Tomio Okamura, Jiří Kobza, Lubomír Volný, Alexandr Tomský, Petr Štěpánek, Petr Bahník, Jiří Hejlek, Michal Semín, Ladislav Bátora, Petr Hampl a mnozí jiní…

Na závěr dva vrcholy českého eurofanatismu: Reinkarnace Emanuela Moravce v podobě pseudoanalytika Romana Mácy doporučuje v rámci zlepšení pošramoceného renomé značky EU šmejd zlevnit mobilní data. Nominace na Nobelovu cenu jej asi nemine. Kdežto vybledlá politická hvězda Carda Svoboda, toho času poradce pana premiéra, navrhuje neprodleně u nás zavést euro. Asi by měli chlapci shodně zajít za docentem Chocholouškem, aby jim předepsal příslušné medikamenty.

loading...
loading...
Reklama:
loading...