Lžou, že se máme dobře. Mezi lidmi je chudoba

V České republice roste průměrná životní úroveň nepatrně. Nízká nezaměstnanost je iluzorní, protože počítá jen uchazeče o zaměstnání, kteří nebyli vyškrtnuti ze systému. Mimo evidenci úřadů práce, a tedy i mimo statistiky o nezaměstnanosti, jsou desítky tisíc lidí, kteří jsou na jiných sociálních dávkách. V případě některých měst jako Ústí nad Labem jde o celé čtvrti v tzv. vyloučených lokalitách.

Ivan David | reprodukovaná fotografie: youtube.com (kolektif)

Dokladem ne úplně přesného zobrazování reality statistikami ČSÚ je více než 800 000 lidí v exekuci. Desítky tisíc z nich s více než deseti exekucemi najednou. Obrázkem bídy, o níž nevypovídají ani statistiky o hrubém domácím produktu, ani o zaměstnanosti, jsou desítky tisíc bezdomovců. Ty už neeviduje ani úřad práce ani Česká správa sociálního zabezpečení. Přesto jich můžeme potkat každý den několik. I v Praze, která má podle statistik nejvyšší životní úroveň. Počet bezdomovců lze jen odhadovat podle toho, kolik lidí má trvalé bydliště nahlášeno na obecním úřadu.

Katastrofální je též situace desetitisíců samoživitelek, které živoří těsně nad hranicí bídy. Nejstrašnější na tom všem je, že ve stavu závislosti na sociálních dávkách jsou i samoživitelky z profesí jako učitelka, policistka nebo zdravotní sestra. Z platu ze zaměstnání u těchto vysoce kvalifikovaných profesí není člověk schopen zaplatit nájem, jídlo a oblečení pro dítě. Policistka, učitelka nebo zdravotní sestra, která si musí chodit pro dávky státní sociální podpory, jsou zprávou o státu, který se neumí postarat ani o své zaměstnance.

V ještě horší situaci jsou statisíce lidí bez legálního příjmu. K práci na černo je dohnala extrémní podoba exekucí, která nemá ve světě obdoby. Ze ztracené pokuty za překročení rychlosti v obci třeba jen 2 km/h, která původně činila 500 Kč, dokážou exekutoři člověku sebrat i 12 tisíc korun.

V hospodářství dominuje výroba s nízkou přidanou hodnotou, vlastníky rozhodujících firem jsou nadnárodní korporace, které vyvážejí kapitál formou dividend. Často neplatí daně nikde… Nedávno vyšlo najevo, že firma Amazon vloni nikde na zeměkouli nezaplatila ani dolar na dani z příjmů. A nic se jí nestalo. Takových nadnárodních firem, které chtějí, aby jim stát postavil silnice a dodal kvalifikované pracovníky, a přitom neplatí daně, jsou tisíce. U jiných nadnárodních firem je problém v tom, že pokud už daně platí, tak v cizině.

loading...

Zájmem nadnárodních korporací je udržet co nejnižší úroveň mezd a dalších „nákladů práce“. Pro ně jsou to výdaje, které potřebují držet při zemi. Špatně placení zaměstnanci málo nakupují, což znamená nízký výnos DPH. Menší platy ale znamenají i nižší výnos daní z příjmů fyzických osob a odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Nízký rozpočet je zárukou nízkých výdajů na důchody a jiné sociální výdaje, na mzdy financované ze státního rozpočtu, například učitelů, lékařů, policistů a hasičů.

Vždy, když odbory s vládou jednají o zvýšení minimální mzdy, tak Hospodářská komora a další organizace reprezentující především velké nadnárodní korporace křičí, že to zničí ekonomiku a že investoři odejdou jinam. V Německu je minimální mzda 1.200,- Eur měsíčně. Což je při současném kurzu 25,62 Kč/Eur asi 30.750,- korun. Průměrná mzda v českém národním hospodářství byla koncem roku 2018 jen o málo vyšší – a to 31.516,- Kč. A to je třeba vzít v úvahu, že více než 60 % lidí vydělává méně, než je celostátní průměr. Tedy méně než německou minimální mzdu. U nás je minimální mzda nyní 13.350,- Kč.

Pozoruhodné je, že český dělník ve Škodovce v Mladé Boleslavi nebo v Kvasinách vyrábí stejný motor jako jeho německý kolega ve Wolfsburku. Ve stejné kvalitě. A německý za to má čtyřikrát větší plat. Přesto se vozy Volkswagen prodávají. A v Brunšviku nikdo neuvažuje o tom, že by zavřel továrny v Německu.

Výsledkem těchto negativních jevů, které u nás mnoho let působí, je velmi nízká porodnost a vymírání populace. Dále nízká zdatnost mládeže, klesající úroveň znalostí při rostoucím počtu „vzdělanců“ – absolventů vysokých škol. Problémem je i nízká vymahatelnost práva, nízká objasněnost trestné činnosti, vysoký podíl lidí s parazitním životním stylem, úpadek vědomí sounáležitosti a spoluodpovědnosti za stav země u našich občanů.

loading...
Reklama:
loading...