Rusko v Evropě nenasadí rakety jako první. Až po Spojených státech

MOSKVA | Rusko odmítlo rozmístění raket středního a krátkého doletu v Evropě. Toto prohlášení přednesl předseda Výboru pro obranu a bezpečnost Státní dumy Vladimir Anatoljevič Šamanov. Informuje o tom portál Lenta.ru s odkazem na zdroje ruským médií.

Ilustrační snímek | foto: holidaycheck.de

Vladimir Anatoljevič Šamanov poznamenal, že Moskva neudělá tento krok jako první. „Nemáme v úmyslu jako první nasadit takové perspektivní zbraně v těchto regionech, včetně Evropy, kde nejsou rozmístěné podobné americké systémy,“ cituje jej světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Podle něj odpovědnost za ukončení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) nesou mimo jiné i evropské země, které Spojeným státům (SS) umožnily nasazení raket na svém území.

Dne 4. března prezident Ruska Vladimir Putin podepsal výnos o pozastavení plnění smlouvy INF. Dříve Putin uvedl, že Ruská federace odpoví Spojeným státům zrcadlově a také pozastaví účast ve smlouvě. Putin poznamenal, že se Rusko nebude zapojovat do drahých závodů ve zbrojení a dodal, že všechny návrhy Ruské federace ohledně otázky odzbrojení zůstávají na stole a dveře jsou otevřené. Ruský prezident však přikázal, aby od této chvíle nebyla jednání o této problematice iniciována ruskou stranou.
Smlouva INF uzavřená v roce 1987 mezi SSSR a USA neumožňuje zúčastněným stranám mít pozemní balistické rakety a řízené rakety s doletem od 500 do 5,5 tisíc kilometrů. Moskva a Washington se pravidelně navzájem obviňují z porušení podmínek.