Američtí farmáři jsou obětmi obchodní války DJ Trumpa s Čínou; Ruští je nahradili

WASHINGTON | Farmáři ve Spojených státech (SS) přicházejí na mizinu, počet bankrotů dosáhl desetiletého maxima, dlužné závazky se dají porovnat s agrární krizí osmdesátých let, příjmy podnikatelů se těsně přiblížily k sedmnáctiletému minimu. Informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Ilustrační snímek

Loni pouze na americkém středním západě vyhlásilo bankrot 84 farmářských hospodářství. Je to maximum od roku 2007.

„Úroveň bankrotů ve třech regionech s převládáním farmářských států překročila desetiletý rekord. Z Illinoisu, Indiany a Wisconsinu přišlo dvakrát víc oznámení bankrotů než v roce 2008,“ píše The Wall Street Journal, který cituje redaktor Spuniku Alexandr Lesnych.

„V Osmém okruhu, který zahrnuje státy od Severní Dakoty do Arkansasu, se počet bankrotů zvýšil o 96 %. V Desátém okruhu, který zahrnuje Kansas, došlo loni k o 59 % většímu počtu případů finančního krachu než před deseti lety,“ cituje americký deník agentura.

Ministr zemědělství SS Sonny Perdue je přesvědčen, že jednou z hlavních příčin masového bankrotu farmářů jsou dluhy, jež se dají porovnat s obdobím agrární krize osmdesátých let minulého století.

„Během pěti posledních let se dá pozorovat prudký růst farmářských dluhů. Od roku 2013 stouply o 30 %, z 315 miliard dolarů na 409 miliard. Přičemž pouze loni z 385 miliard na úroveň osmdesátých let,“ cituje ministra agentura Reuters.

Kvůli zjevnému přiblížení krize nadvýroby jsou farmáři nuceni nabízet své zboží na trhu pod vlastní náklady. Situace se zvlášť vyhrotila před rokem, když Donald John Trump rozpoutal obchodní válku s Čínou. Washington zavedl dovozní clo na ocel a hliník, Peking zase na zemědělskou produkci.

Nejvíce byli postiženi výrobci sójových bobů a kukuřice, kteří desetiletí posílali své zboží na čínský trh. Připadalo-li na sóju dříve asi 60 % amerického potravinového exportu, pak byly dodávky prakticky zrušeny, kvůli clu ve výši 25 % klesly o 98 %. Farmáři loni vyčlenili 89,1 milionů akrů na sóju (dvakrát více než v roce 2017) a kvůli zrušení exportu stouply ceny v sýpkách o 40 %.

Když byly sýpky nehledě na vysoké nájemné plné, museli farmáři rozsypat a zaorat zbylou úrodu do polí. Někteří ji prostě nechali hnít na poli. Čína byla největším odběratelem nejen americké sóji, ale také vepřového a mléčných výrobků. Podle zprávy amerického ministerstva zemědělství se vývoz vepřového snížil o 8 % podle objemu a o 12 % podle ceny, na 538,7 milionu dolarů.

Výrobci mléka to měli ještě horší. Zrušení DJ Trumpem obchodních dohod s Kanadou a Mexikem je připravilo o odbytiště v hodnotě přes tři miliardy dolarů. Čína loni koupila americké mléčné výrobky za 576 milionů dolarů, nyní ale nákupy zrušila.

Víc než to, vyhrotila se konkurence s Evropany. Kvůli ruským odvetným potravinovým sankcím vstupují na nové trhy a vážně zatlačili Američany v mnoha zemích. Nadvýroba mléka v SS překročila nakonec 8 milionů metrických tun, farmáři ho prostě vylili na zem. Pouze ve Wisconsinu se víc než 400 mléčných farem zbavilo celkem 160 milionů tun mléka, protože ho nemohly prodat.

Na začátku února uspořádali američtí farmáři ve Washingtonu demonstraci s požadavkem zastavení obchodní války, která způsobuje masové zbídačení farmářů a může zemi přivést na pokraj potravinové krize.

„Četné farmy zastavily práci a zbankrotovaly kvůli této obchodní válce,“ obrátili se na Trumpa členové hnutí Farmáři za volný obchod. „Farmáři jsou navíc nuceni k tvrdým jednáním s věřiteli.“ Není divu, že se problém zemědělských tarifů stal jedním z klíčových během americko-čínských konsultací o vzájemném obchodu.

DJ Trumpovi se ale nehledě na veškerý hraný optimismus na Twitteru nepodařilo přesvědčit čínské kolegy, aby začali znovu nakupovat americké potraviny.

Podle výpočtů hlavního ekonoma Ministerstva zemědělství SS Roberta Johanssona se má potravinový export snížit letos o dalších 1,9 miliardy dolarů. Uvolněné sójové místo rychle obsazují konkurenti, včetně Ruska. Jedním z úspěšných příkladů je zemědělský podnik Partyzán v Amurské oblasti, 20 km od čínské hranice.

Generální ředitel Partyzánu Viktor Siljuchin se v rozhovoru pro WSJ pochlubil, že díky vysoké poptávce po sójových bobech sklidil bývalý kolchoz největší úrodu za celé své devadesátileté dějiny. A bylo-li dřív třeba posílat produkci do tři tisíce kilometrů vzdáleného podniku v Irkutsku, dnes je po sójových bobech velká poptávka v místním podniku na výrobu sójového oleje.

Podle slov ministra zemědělství Amurské oblasti Olega Turkova hodlá tento region v nejbližší budoucnosti zdvojnásobit výrobu sójových bobů (na dva miliony tun ročně) a pokračovat v dodávkách do Číny. Má se to podařit v mnohém díky investorům, kteří přišli do Amurské oblasti se zaměřením na čínský trh.