Za Jakla se vylučuje z ODS?

Václava Klause mladšího vyloučilo vedení strany z ODS. Za jeden z asi tří hlavních důvodů uvedlo, že si pan poslanec dovolil veřejně podpořit v senátních volbách mě. Vlastně jsem se k tomu nechtěl vyjadřovat, ale pak jsem si řekl, že se ozvat přeci jen mám. Tohle na sobě nenechám ulpět jen tak.

Ladislav Jakl | reprofoto: ladislavjakl.cz

Jako skoro hrdelní zločin označil podporu mé osoby například místopředseda Kupka. Nu, já jsem pana Kupku poznal jako ochotného a milého člena sekretariátu tehdejšího středočeského hejtmana Bendla. Jeho historii v ODS neznám. Ale skoro bych mu rád vzkázal, že běžný volil ODS, ba i člen ODS určitě zná mé názory lépe a dlouhodoběji, než (pokud nějaké má) názory mého loňského protikandidáta za ODS, a považuje je za blízké.

ODS v onom obvodě totiž nevygenerovala ze svého středu vlastního člověka, který by v senátní kampani hlásal své dlouhodobě zastávané pravicové ideje. U takového by eventuálně mohla cítit, že podpora jeho konkurenta je projevem neloajality. Jenže ona si místo toho „najala“ herce, o jehož názorech nikdy nikdo neslyšel. Za této situace bych nejen u poslance Klause, ale i od jiných členů ODS považoval za celkem legitimní, že se jim nechce volit či podporovat nastrčeného herce, a raději budou volit podle svého politického kréda.

Nevím, co dělal pan Kupka v září roku 1990, kdy jsem v České národní radě spoluzakládal Meziparlamentní klub demokratické pravice. Nevím, co dělal, když jsem byl v říjnu 1990 účastníkem hostivařského sněmu Občanského fóra, kde se rozhodlo o přeměně tohoto hnutí v pravicovou stranu s předsedou Václavem Klausem. Nevím, co dělal, když jsem byl v lednu 1991 účastníkem sněmu v Lucerně, kde bylo rozhodnuto o svolání zakládajícího kongresu ODS na duben 1991 do Olomouce. Nevím, kde byl, když jsem den po pádu vlády ODS a tragickém oslabení strany v listopadu 1997 nabídl pomoc Václavu Klausovi a začal pro něj a pro ODS pracovat. Nevím, kde byl, když jsem připravoval návrhy pro mimořádný kongres v Poděbradech, na kterém se tato strana tehdy zachránila. Nevím, kde byl, když jsem v prvním pololetí roku 1998 coby jeden ze tří hlavních autorů zadarmo spoluvytvářel volební kampaň, díky níž se stranu podařilo vytáhnout za pár měsíců z devíti na osmadvacet procent (jak by se jí něco takového dnes hodilo!). Nevím, kde byl, když jsem následující čtyři roky psal podklady a návrhy pro vedení ODS a pro její další volební kampaně. Nevím, kde byl, když jsem navrhl straně pořádat dodnes konané ideové konference. A právě na takové konferenci jsem označován málem za ďábla?

ODS jsem volil od roku 1991 až do roku 2009, kdy hanebně selhala při hlasováních o Lisabonské smlouvě. Tedy osmnáct let. Moje postoje každý zná. A podpora těchto postojů má být dnes zradou ODS?

loading...

To si spíš myslím, že ODS zradila sama sebe.


Zdroj: Blog autora

loading...
Reklama:
loading...