Daně platí jen holota. Bohatí se z daňových rájů smějí

Se skřípáním zubů jsme včera zaplatili daň z příjmu. Tak vysokou, že pro některé to znamená, že se na čas dostanou na hranici poměrně tíživé chudoby. Ale nedá se nic dělat, daně se platit musí.

Petr Hampl | foto: Radek Velička (Centrální informační agentura, z. s.)

To se ale týká jenom těch nízkopříjmových. Pokud vyděláváte více než 100 milionů korun měsíčně, pak žádné daně pravděpodobně neplatíte. Maximálně tak nějaký symbolický poplatek v daňovém ráji.

Ekonomové vám vysvětlí, že je to tak správně. Lidé jsou tím motivováni vydělávat aspoň 100 milionů korun měsíčně, což by mělo vést k tomu, že země rozkvete.

A podle čeho se rozhoduje, kdo vydělá měsíčně těch 100 milionů a kdo třeba jenom 20 tisíc? I to vám ekonomové vysvětlí. Jde přece o tržní ohodnocení, kdo poskytuje jak užitečnou službu. Kdo zvládá lov dotací a finanční spekulace, ten je pro společnost užitečný (jak ukazuje jeho tržní ocenění). Kdo umí jen vyrábět nábytek, opravovat auta, navrhovat zařízení, hlídat domy, rovnat zboží na pult… ten je zbytečný (jak ukazuje trh). Někteří jdou tak daleko, že by těm „neužitečným“ zrušili volební právo.

Všechno je vlastně úplně v pořádku. To jen některým hodně jízlivým a hodně skeptickým jedincům připadá, že se dnešní ekonomie nijak neliší od dob, kdy jsme tu měli „vědce“ pokoušející se vylepšit plánovanou ekonomiku rozborem Marxových citátů.

Je čím dál jasnější, že potřebujeme novou vědu o hospodaření. Takovou, která nebude v totálním rozporu s každodenní lidskou zkušeností.

Reklama: