Politický marketing nýmanda Feriho

Nejsem stoupencem násilí páchaného na politických odpůrcích. Odsuzuji ho a mám za to, že patří do politického arzenálu stoupenců neomarxistické levice a jejich sluníčkářských klonů. Paradoxně právě oni k násilí nejvíce vyzývají a schvalují ho na svých odpůrcích, ač se sami deklarují jako humanisté, demokraté a pokrokáři. Opak je pravdou.

Jan Kopal

V případě „zmláceného“ poslance TOP 09 Dominika Feriho ale jde o něco zcela jiného. V žádném případě nejde o rasový, dokonce ani o politický útok, když se mezi sebou porve alkoholem posilněná partička lidí s různým viděním světa (floutek versus rázovití Moraváci).

Jenže Dominik Feri je filuta, který hned vytušil svou velkou šanci a stylizoval se do role arcimučedníka a oběti. S maximální vehemencí spustil PR akci barnumských rozměrů. Škoda, že se zapomněl nesmát na některých dojemných momentkách, které ho evidentně usvědčují z toho, že ta zraněná zase tak vážná nebyla.

Je vidět, že inspiraci biomasou Kateřinou Jacques a její dojemnou scénkou o zmlácené nebohé demonstrantce nezapře. Jenže to, co zabralo před volbami v roce 2006, dnes už nezabírá. Politickým trpaslíkům volič nezbaští každou habaďůru. Chce to fištróna a vymyslet něco inovativního. Toho však Dominik Feri a Kalouskův spolek kbížecích sirotků není schopen.

loading...
Reklama:
loading...