Vracejí ekoteroristé Česko do středověku?

PRAHA | Český politik a bývalý člen ODS Václav Klaus mladší se tentokrát ve svém komentáři vyjádřil k dopravě. Podle jeho názoru je totiž v Česku zapotřebí chránit nejen různé druhy zvířat, ale také české řidiče. Informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Ilustrační snímek: pxhere.com

Syn druhého českého prezidenta Václava Klause podotkl, že jsou lidé neustále upozorňováni na to, aby v dnešní době byla doprava zklidněná, bezpečná a ekologická. „Ten nejdůležitější a hlavní požadavek na dopravu je však ve skutečnosti úplně jiný,“ píše ve svém příspěvku.

Dnešním lidem totiž jde hlavně o to, aby byla doprava rychlá a plynulá. Doba je totiž hektická a uspěchaná. Rychlé cestování a přesun z jednoho místa na druhé přináší bohatství společnosti, zejména pak určitým lidem a firmám. Za příklad uvedl trasu z Prahy do Ústí nad Labem, která dnes trvá 45 minut.

„Až tuto trasu zase urazíme za tři dny po stezkách na ekologickém oslíkovi – bude tady středověk, chudoba a hlad,“ varuje zároveň Klaus junior.

V souvislosti s tím poté podotkl, že se Česko bohužel takovému „oslíkovi“ docela přibližuje. Proč tomu tak je? Vysvětlení je jednoduché. Stačí se podívat na to, jak to funguje za našimi hranicemi. Vezměmě si třeba Čínu, která staví 9000 kilometrů dálnic ročně. Právě tu Klaus junior srovnal s Českem, které nestaví skoro nic. „Máme složitá výběrová řízení, ze kterých jsme vyhodili menší české firmy, protože zakázky nelze rozdělovat na menší kusy,“ dodává k věci.

Problém podle něj spočívá také v tom, že se veškerá nutná povolení protahují, a stejně tak plánování staveb následně překračuje stanovenou dobu. Poukazuje tak na to, že se předpisy stále častěji komplikují. A to moc ovoce nepřináší, spíše naopak, ač má být vše údajně „transparentnější“. Píše také, že tyto ekologické zákony k nám proudí z EU.

Klaus navíc zdůrazňuje, že kromě toho, že Česko už moc nestaví nové silnice, přestává dokonce organizačně zvládat i opravy těch současných komunikací. A přesvědčit se o tom mohou lidé na vlastní kůži, když se autem někam vydají.
„Za poslední týden jsem jel dvakrát mimo Prahu. Do Varů a do Písku – v obou případech byl hlavní tah víceméně uzavřený. Semafory, fronty a objížďky. Ale že by se zlepšovala kvalita silnic – to vůbec. To jako cyklista cítíte na vlastním zadku. Projeďte se třeba ze Štěchovic na Zbraslav, podél řeky – to si myslíte, že jste někde v Banátu (kvalitou vozovky) a nejde přitom o žádnou okresku,“ podělil se o příklad ze života.

Politik se také zmínil o tom, že dnes „do aut dáváme řepku, aby byl motor míň výkonný a víc se ničil“. To ale dle něj není všechno. Narážel tak na odvážné plány do budoucna, kdy mají být nová auta ještě mnohem „ekologičtější“. Ale také výrazně dražší…

„Požadavky jdou proti fyzikálním zákonům a z toho plyne jediné – nová auta budou daleko dražší. To bohatí lidé zvládnou, už teď mají hybridní auto či elektroauto do města. Chudší lidé budou mít smůlu – budou vystaveni nějaké represi, kam se starým autem nebudou moci jet. Když se budou méně kupovat nová auta – sníží se nakonec i ta bezpečnost,“ myslí si.

Na druhou stranu ale připouští, že skutečnost, že si prakticky každý dokázal pořídit auto a jezdit, byla považována za jakési obrovské bohatství pro společnost. „Svoboda, nezávislost, cestování, potkávání nových lidí a známých. Vyšší kvalita života,“ tak nějak na to dle Klause bylo pohlíženo.

Varuje však před tím, že až se tento trend přeruší a auta už nebudou tak dostupná a svět mobilní, bude to mít vliv na kvalitu života. A ne moc pozitivní. Kvalita života se totiž dle jeho mínění dost sníží. Podle Klause takovému ne příliš pozitivnímu scénáři navíc nahrává spousta jevů.

„Přísnější tresty pro řidiče, buzerační kamery na bezpečných přehledných úsecích měst a vesnic. Větší byrokracie a administrativa spojená s provozem vozidla. Zákazy parkování v jiné než vlastní městské části. Čipy monitorující (a případně vysílající) jízdní data v nových autech. Uzavírání ulic a silnic, omezování počtu jízdních pruhů, přidávání semaforů a zátarasů,“ vyčíslil pár z nich.

Za pomyslnou třešničku na dortu pak označuje ideologii, která tvrdí, že je zde zkrátka moc aut. S tím ale také nesouhlasí, protože zastává názor, že aut je zde přesně tolik, kolik jich lidé potřebují. Přitom podotkl, že on sám je jak řidičem, tak člověkem využívajícím MHD či kolo. A takových lidí je zcela jistě v republice více. A když člověk využívá auto, neměl by se za to stydět, i když ho k tomu dnešní společnost tak trochu tlačí, protože to není ekologické.

„A řidiči začínají být obětí celého systému. Někdo se jich musí zastat! Zcela vážně,“ vyzývá na konci svého příspěvku politik.

Václav Klaus ml. je český politik a bývalý ředitel soukromého gymnázia PORG a syn českého exprezidenta Václava Klause a jeho ženy Livie Klausové. Donedávna byl také členem ODS, ale v polovině března byl ze strany vyloučen.

Stejně tak byl v dubnu zbaven i funkce předsedy školského výboru. Takové následky měly politikovy výroky. Za příklad lze uvést například ten, kdy přirovnal poslance, kteří projednávali zákon, k Židům, kteří se rozhodnou, kdo z nich nejprve půjde do nacistického koncentračního tábora.

Klaus ml. dále uvedl, že údajný zákon je předpisem EU a Češi ho nepotřebují. Tato a jiná prohlášení urazila některé poslance a lídr ODS se za Klause ml. omlouval. V současné době se hovoří o tom, že se Klaus ml. chystá založit vlastní politickou stranu. (Zdroj).

Václav Klaus: Doprava má být především rychlá a plynulá

Poslanec Václav Klaus ve Sněmovně | repro: iROZHLAS (darmožroutská)

Eurovolby nemohu komentovat, protože výsledky budou až někdy v neděli v noci, a to už musí být komentář odevzdaný. Napíšu radši pár slov o dopravě.

Sice v ČR chráníme kůrovce, bobra i kormorána, ale měli bychom začít chránit i české řidiče. Neustále jsme upozorňováni na to, že doprava má být hlavně zklidněná, bezpečná a ekologická. Ovšem hlavní požadavek na dopravu ve skutečnosti je, aby byla rychlá a plynulá. To, že třeba dojedeme z Prahy do Ústí nad Labem za tři čtvrtě hodiny, přináší bohatství společnosti, respektive přínos spoustě lidem, firmám a tak. Až tuto trasu zase urazíme za tři dny po stezkách na ekologickém oslíkovi – bude tady středověk, chudoba a hlad.

V jádru se k tomu oslíkovi přibližujeme. Zatímco země jako Čína staví 9000 kilometrů dálnic ročně, my nestavíme skoro nic. Máme složitá výběrová řízení, ze kterých jsme vyhodili menší české firmy, protože zakázky nelze rozdělovat na menší kusy.

Veškerá povolení se vlečou a plánování staveb překračuje pomalu horizont pracovního života dotčených úředníků. Předpisy se neustále komplikují, dílem aby bylo vše údajně „transparentnější“ (což chce několik českých partají), dílem nám ekologické zákony přilétávají z EU.

Nové silnice nejenže moc nestavíme – přestáváme organizačně zvládat i opravy těch stávajících. Za poslední týden jsem jel dvakrát mimo Prahu. Do Varů a do Písku – v obou případech byl hlavní tah víceméně uzavřený. Semafory, fronty a objížďky. Ale že by se zlepšovala kvalita silnic – to vůbec. To jako cyklista cítíte na vlastním zadku. Projeďte se třeba ze Štěchovic na Zbraslav, podél řeky – to si myslíte, že jste někde v Banátu (kvalitou vozovky) a nejde přitom o žádnou okresku.

Do aut dáváme řepku, aby byl motor míň výkonný a víc se ničil. Ale míchání řepky nestačí, proto smělé plány, jak ještě mnohem „ekologičtější“ mají být auta budoucí. Požadavky jdou proti fyzikálním zákonům a z toho plyne jediné – nová auta budou daleko dražší. To bohatí lidé zvládnou, už teď mají hybridní auto či elektroauto do města. Chudší lidé budou mít smůlu – budou vystaveni nějaké represi, kam se starým autem nebudou moci jet. Když se budou méně kupovat nová auta – sníží se nakonec i ta bezpečnost.

Ale zase – to že si skoro každý dokázal pořídit auto a jezdit – bylo obrovské bohatství pro společnost. Svoboda, nezávislost, cestování, potkávání nových lidí a známých. Vyšší kvalita života.

Až se tento trend – auta byla dostupnější a svět mobilnější, zastaví – kvalita života půjde dolů. A spousta jevů tomuto obratu napomáhá. Přísnější tresty pro řidiče, buzerační kamery na bezpečných přehledných úsecích měst a vesnic. Větší byrokracie a administrativa spojená s provozem vozidla. Zákazy parkování v jiné než vlastní městské části. Čipy monitorující (a případně vysílající) jízdní data v nových autech. Uzavírání ulic a silnic, omezování počtu jízdních pruhů, přidávání semaforů a zátarasů.

A tohle všechno zastřešuje ideologie, že aut je moc. Že by se měl člověk nějak stydět, když jede autem (často jezdím metrem a tramvají nebo na kole, ale zrovna tak jsem často řidič – asi jako vy všichni). Jenže aut moc není, aut je přesně tolik, kolik lidi potřebují.

A řidiči začínají být obětí celého systému. Někdo se jich musí zastat! Zcela vážně.