Zda budu kandidovat letos na pozici zachránce Svobodných, si zatím nechám pro sebe

ROZHOVOR | S dlouholetým předsedou Středočeského kraje Svobodných Lubošem Zálomem jsme si povídali o budoucnosti strany, který před pár dny utrpěla volební debakl a zůstala daleko za branami Evropského parlamentu, stojí v perexu k rozhovoru ePortálu.

Luboš Zálom | foto: FB autora

Znamená ten debakl ve volbách do EP definitivní konec Svobodných?

My jsme už těch debaklů pár zažili, a těžko říct, jaký výsledek může být tím skutečným posledním hřebíčkem do rakve. Byl bych rád, kdyby Svobodní ještě nekončili. Když už o nic jiného, můžeme se zatím stále ještě opřít alespoň o mandáty, které jsme získali v loňských komunálkách. To není tak málo, jak se zdá a lze na tom postavit nějakou místní publicitu. Bohužel nám se vlastně nikdy moc nedařilo propojit naše ojedinělé úspěchy do nějakého komunikačního systému. Před minulými parlamentními volbami jsme už měli naše zastupitele na mnoha radnicích, ale přesto jsme ani v takových městech nezískali výrazně lepší výsledek, než jinde. Přitom komunální politici by měli být těmi, kteří by měli soustavně lobbovat za Svobodné a vysvětlovat lidem, které zastupují, že jsme dobrou volbou. To se nedělo ani v případě našich dvou mandátů na krajském zastupitelstvu Zlínského kraje. Dokonce ani euromandát Petra Macha nebyl použitý pro podporu naší kampaně v roce 2017. A žádné propojení tam nebylo ani letos. To je možná věc, na kterou bychom se mohli zaměřit a zkusit z ní do budoucna něco vykřesat.

Na druhou stranu…těch porážek už bylo možná příliš, nemyslíš

Skončit můžeme vždycky. Včera dal náš předseda Pajonk rozhovor, kde jaksi jemně zpochybnil smysl existence Svobodných. Řekl, že si musíme rozhodnout, zda má pro nás smysl pokračovat. To považuji za nehorázné. Od stranického lídra očekávám, že bez ohledu na špatný výsledek voleb se postaví a řekne: pokračujeme, jedeme dál. Jak asi víš, považuji Pajonka dlouhodobě za totálně nekompetentního předsedu. Myslím, že teď už to muselo dojít úplně všem. Ale zpět k otázce: dokud budou ve straně lidé, kteří budou chtít tu značku udržet při životě, budeme pokračovat a žádný konec se nekoná. Já ji rozhodně udržet chci, pokud to půjde. Koneckonců vykonávám v Berouně post za Svobodné post zastupitele, a bez Svobodných by pro mě ta práce tak trochu ztratila půvab.

loading...

Kdo podle tebe nese největší odpovědnost za ten výsledek 0,65%, který je mimochodem 2x horší než v roce 2009, kdy strana vznikla?

Ono by bylo snadné shodit veškerou vinu na Pajonka nebo na Víta Jedličku nebo na celý jejich tým, ale to by byla chyba. Anatomie našeho neúspěchu je mnohem složitější a její historie sahá až před poslední parlamentní volby. Vzpomínáš si tehdy na naši kampaň? Ta kampaň byla nevýrazná, umírněná, ustrašená, byla pro naše voliče matoucí. Vzdali jsme se našich klíčových témat, jako třeba zpochybňování našeho členství v EU. Jiným tématům, které by bylo vhodné z pravicového hlediska uchopit a nabídnout lidem řešení, jsme se odmítli věnovat vůbec.

Asi vím, kam míříš…

Mám na mysli především téma migrační krize a islámu, ale i témata hodnotová, ochranu rodiny například. Lidi, kteří měli volit nás, jsme přenechali Okamurovi. I když SPD není pravicová strana a vůbec jí nejde o svobodu, zvedli témata, která byla pro pravicového voliče důležitá a byl tedy ochotný zvolit menší zlo. SPD představovala menší zlo, my jsme pro pravicového voliče nepředstavovali vůbec nic. Já jsem tehdy byl krajským lídrem, vedl jsem kandidátku ve Středočeském kraji a byl jsem denně na kontaktní kampani, takže vím, že témata EU, migrace a islámu byla lidmi často zmiňovaná a v našich materiálech marně hledali pádné odpovědi. Okamura jim je nabídl. Můj odhad je, že jsme mu tehdy přenechali tři procenta, která mohla být naše.

Kdo byli tehdy ideoví tvůrci vaší kampaně

Nechci jmenovat všechny, ale jako dva příklady za všechny uvedu Pepu Kálese a Radima Smetku. Oba se vyšplhali nahoru po zádech Petra Macha, a on, i když předseda strany, bohužel nebyl dost silným lídrem na to, aby praštil do stolu a donutil svůj tým a místopředsedy strany sledovat jeho záměry. Přitom pokud budeš sledovat názory, které Petr publikoval prostřednictvím svých sociálních sítí, tak je tam vidět ostrý kontrast. Předseda a republikový lídr nabízel pravicová témata, liberálně-konzervativní odpovědi na ně, dokázal být ve svých výrocích rázný. Jeho vlastní tým však rozhodl, že naše kampaň rázná nebude. A i když Káles je již dnes naštěstí ze strany pryč, letošní kampaň dávali dohromady lidé stejného typu a stejného zaměření. Ostatně i zvolení Pajonka předsedou strany se stalo z vůle těchto lidí. To jsou skuteční hrobaři Svobodných. Pajonk sám je slabý člověk a slabý předseda. Jeho zdánlivá síla plyne jen ze síly jeho loutkovodičů. Pokud bych tedy měl jednou větou odpovědět na tvoji otázku, tak odpovědnost za letošní debakl nese levicové pseudolibertariánské křídlo naší strany, které ji svým naprosto zhoubným vlivem rozkládá již více než dva roky.

loading...

Měl by Tomáš Pajonk a spol. rezignovat?

Pajonkovi a jeho předsednictvu končí mandát letos v listopadu. Zbývá mu tedy půl roku. Já se domnívám, že rezignovat v tuto chvíli je zbytečné, ničemu to nepomůže a takové gesto jen prohloubí naše momentální zoufalství a bezradnost a chaos. I když o něm můžeme pochybovat jako o politikovi, stále ještě se může alespoň předvést jako krizový manažer a napravit si reputaci tím, že se pokusí nastavit vnitřní procesy naší strany tak, abychom mohli fungovat v jakémsi finančně i personálně odlehčeném režimu. Stranický aparát totiž něco stojí, protože stát dnes i na strany naší velikosti klade administrativní povinnosti. Takže tohle by v tuto chvíli mělo předsednictvo řešit, nic jiného. Volby nás čekají až příští rok na podzim, a navíc půjde o volby krajské, které stejně budou plně v kompetenci krajských sdružení. Republikové předsednictvo by se tedy mělo zaměřit jen na práci dovnitř strany a hlavně se už nesnažit jakkoliv vystupovat na veřejnosti. Během dalších měsíců až do našeho Republikového sněmu, který rozhodne o novém složení předsednictva, by se v ideálním případě měl objevit někdo, kdo nabídne reálnou cestu ven z problémů a nadchne členy pro další práci.

Existuje podle tebe ještě nějaká reálná šance na resuscitaci klinicky mrtvých Svobodných?

To se ukáže v příštích několika týdnech. Zatím to při pohledu na naše interní komunikační fóra vypadá tragicky. Na straně levicověji, libertariánsky zaměřených členů, vesměs velmi mladých, vidím naprosto nulovou sebereflexi. Další členové, spíše konzervativci, už jsou jednou nohou pryč. Neutrální členové mlčí a patrně vyčkávají, co se dále stane. Jak jsem odpověděl dříve, šanci na oživení Svobodných dávají naše komunální mandáty a budování místní publicity. A je nutné si přiznat, že libertariáni nás zavedli opět do slepé uličky. Oni sami by to měli uznat, pokud jim na této straně skutečně záleží. Je potřeba se vrátit k původnímu zaměření Svobodných jako liberálně-konzervativní strany. Je potřeba začít komunikovat i hodnotová témata.

Je otázka, jak by Svobodní chtěli aktuálně získat víc voličů…

Bohužel je potřeba si nalít čistého vína a uznat, že v tuto chvíli nemáme jak zaujmout naše voliče, dokud tomu nenahraje nějaká přihodná událost zvenčí. Pokud naši bývalí voliči v tuto chvíli volí ODS nebo SPD, a pokládají to za dobrý nápad, my je těžko při současné síle přesvědčíme, že to vlastně byla chyba. ODS pravicové voliče dříve či později opět zklame a znechutí, to totiž ODS v posledních patnácti letech umí nejlépe. A SPD přestane být pro pravicové voliče příjemným místem jakmile se projeví její kolektivismus a levičáctví. K tomu je potřeba nějaký impuls, buď jím bude další fungování Evropské unie, nebo to může být další ekonomická krize. Lidé budou chtít jasné odpovědi, a my musíme být připraveni jim je nabídnout. Je otázka, jak by do té doby měla naše strana fungovat. Zda by se měla svým způsobem hybernovat, dělat spíše symbolické, odlehčené kampaně a šetřit síly, nebo zda se úplně stáhnout a pak provést hlasitý restart.

loading...

Co konkrétně bys jako případný předseda strany udělal, aby se vše změnilo k lepšímu?

Jak jsem řekl před chvílí, naše komunikace k pravicovým voličům musí být jasná a kategorická, nikoliv rozbředlá a mlhavá. Už nikdy se nesmí stát, že by naši voliči nechápali, jestli chceme z EU odejít nebo zda ji chceme reformovat jako všichni ostatní. Už nikdy se nesmí stát, že se budeme tvářit jako pravice, a zároveň prosazovat progresivně levičácká témata jako jsou například svatby homosexuálů nebo přijímání sirotků ze Sýrie. Zkrátka, musíme přestat pravicového voliče mást. To je první věc, kterou bych změnil. Tomáš Pajonk byl spíše zaměřen na vnitřní fungování, dělaly se projekty, výkazy práce, a tak dále, ale podle mě teď nebudeme potřebovat manažery, ale politické osobnosti. Za druhé je potřeba konečně propojit naše jednotlivé kampaně nějakým ústředním tématem a pokusit se, aby naše komunální mandáty byly spojovacím článkem pro další kampaně.

V roce 2020 nás čekají krajské volby….

Právě krajské volby příštího roku pro to budou vhodným prostředím. Rozhodně je potřeba oživit členskou základnu, dávalo by smysl zaměřit se na naše současné voliče, protože ty lze pokládat za vysoce motivované, a poprosit je, aby straně vypomohli jako příznivci nebo jako jako členové. Pokud se podaří tyto motivované voliče získat za členy, pak je vhodné vrátit se k určité úrovni občanského aktivismu, který v práci naší strany hrál určitou roli před čtyřmi lety a dříve. Vzít občas stranické vlajky a transparenty, a vydat se do ulic protestovat dejme tomu proti norským zlodějům dětí není nikdy od věci, dostane nás to alespoň na okamžik do médií a navíc takovéto akce stmelují lidi. Dále je nanejvýš nutné vrátit do naší strany koncept otevřených primárek, které libertariánská klika zrušila. A nakonec, i když to je spíše kosmetickou záležitosti, je potřeba upravit náš logotyp a celkový grafický manuál – naše logo je v tuto chvíli abstraktní a nečitelné, narozdíl od původního berana v zeleném poli, a sami občané nám při kampaních říkají, že vlastně nevědí, co naše současné logo představuje. Nicéně teprve další týdny ukážou, co vlastně bude možné se stranou dále dělat a na co budeme mít sílu. A jestli nakonec záměrem Pajonka a jeho kliky není tuto stranu potichu zlikvidovat a rozpustit.

Jak to je s tvými osobními ambicemi? Kandidoval si v minulosti na místopředsedu. Není právě těď čas zamířit ještě výš?

Já jsem před rokem a půl kandidoval na pozici místopředsedy, nyní jsem byl po dvou letech opět zvolen předsedou středočeského krajského sdružení. Zda budu kandidovat letos na pozici zachránce Svobodných, si zatím nechám pro sebe (zdroj).

loading...
Reklama:
loading...