Kancelář největší venezuelské ropné společnosti se přestěhuje z Lisabonu do Moskvy

MOSKVA | V červnu bude v Moskvě otevřena kancelář největší státní venezuelské ropné společnosti PVDSA. Moskevská kancelář má nahradit zastupitelství společnosti v portugalském Lisabonu. Nyní probíhá přesun zaměstnanců. Informoval o tom venezuelský ministr pro ropný průmysl Manuel Quevedo.

Moskva City | repro: © Sputnik (Jevgenij Odinokov)

„Všechno jsme už udělali v květnu. Nyní přesouváme zaměstnance,“ uvedl ministr novinářům. Začátkem března venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil přesunutí evropské kanceláře PDVSA z Lisabonu do Moskvy kvůli sankcím Spojených států. 22. března do Moskvy přicestovala pracovní skupina, která začala hledat vhodný prostor.

PDVSA chce rozšířit spolupráci s ruskými společnostmi Rosněfť a Gazprom. Podle viceprezidentky Venezuely Delcy Rodríguezové Evropa neposkytuje žádné nutné záruky pro celistvost aktiv.

Americké úřady začaly zavádět ekonomické sankce proti Venezuele v roce 2015. Tehdejší prezident Spojených států (SS) Barack Obama je schválil proti řadě venezuelských úředníků jako odpověď na vypovězení ze země amerických diplomatů. Od té doby byly sankce nejednou rozšířeny.

Po vypuknutí politické krize v zemi počátkem roku 2019 Washington zintenzivnil tlak na Caracas. Ministerstvo financí USA zavedlo omezení vůči PDVSA a zmrazilo účty firmy Citgo, která je hlavním zahraničním aktivem venezuelské ropné a plynárenské společnosti.

Hned po zavedení sankcí proti PDVSA začali američtí ropaři počítat ztráty. Objem dodávek z Venezuely se snížil trojnásobně. I když mají SS přebytek lehké ropy s malým obsahem síry (jde především o západotexaskou WTI), ta nestačí k uspokojení potřeb země.

Náhradu těžké ropy musejí neodkladně hledat také evropské závody orientované na zpracování těžkých druhů ropy. Staly se náhodnými oběťmi amerických sankcí proti Íránu a Venezuele, kvůli čemuž přišel trh o skoro 800 tisíc barelů denně. Navíc v rámci dohody OPEC+ snížily země vyvážející ropu především těžbu těžkých druhů a zachovávají objemy dodávek dražší lehké ropy.


Začátkem ledna se Nicolás Maduro podruhé ujal funkce prezidenta Venezuely, což způsobilo rozsáhlé protesty po celé zemi. Opozice obvinila politika z uzurpování moci. 23. ledna se předseda Národního shromáždění (parlament) Juan Guidó prohlásil za prozatímního prezidenta země. V důsledku toho v zemi došlo k dvojvládí.
Guaidó je uznáván opozicí, většinou zemí Latinské Ameriky, SS, Kanady, Spojeného království a mnoha zemí EU. Rusko, Čína, Turecko, Bolívie a Kuba podpořily Madura.