Politici neřeší situaci statisíců lidí v exekuci, katastrofa přijde již brzy

Od roku 2011 píšu o exekucích v ČR a vadném systému, kterým se provádí v naší zemi. Lidé však volí jiné politiky a ti nemají zájem situaci řešit. Ovšem faktem je, že za pár let se dostaví katastrofa.

Karel Fleischer | foto: PL (archiv autora)

Dovolím si použít text, zveřejněný 4. června 2019 na serveru iDnes v rubrice Zprávy pod názvem „Exekuce v ČR“.

Je to text, který mi opakovaně právě iDnes v Blogu iDnes, kam jsem dopisoval, zablokoval cenzor tohoto serveru, jistý Banga a věc zdůvodnil, že jsem porušil pravidla komunity textem, jindy zase že jsem článek neoznačil za politický, což mohu dokázat, že je lež. Nicméně text alespoň vyšel, ovšem pod jinou značkou a jménem a to považuji za jistý pokrok. Bangovo blokování mé osoby nyní vynechejme, časem se to vyřeší. I na cenzuru dojde, ovšem nyní chci poukázat na to, že všechny texty, které jsem v minulosti psal nejen na iDnes, ale i na Parlamentních listech a na Facebooku v mé skupině STOP SOUKROMÝM EXEKUTORŮM V ČR, která má cca 5800 členů a na mém webu Exekuce není byznys! jehož návštěvnost rovněž není zanedbatelná. Tedy zpět k uvedenému textu a ten zní:

„V exekuci bylo před dvěma lety 863 tisíc osob, což činí 9,7 % ze všech občanů České republiky. Více než polovina z nich má 3 a více exekucí – celkově je tak aktivní 4,67 milionu exekucí! A neznamená to, že důvodem exekuce je půjčka, je to složitější a půjčky netvoří většinu exekucí!

Navíc člověk v exekuci neplatí jen dluh, který má vůči věřiteli. Musí totiž uživit i celý státní aparát podílející se na vymáhání této určité pohledávky. Není proto překvapivé, že konečná částka daleko překračuje původní jistinu.

loading...

Před nedávnem proběhla mediálním světem zjištění, že nastavení současného systému exekucí nemotivuje dlužníky chodit do zaměstnání a svůj dluh splácet, ba naopak je pro ně finančně výhodnější být nezaměstnaným. Ti proto raději volí zaměstnání s nízkou mzdou, aby měli stále nárok na sociální dávky, nebo volí formu šedé ekonomiky, pracují „načerno“ a dostávají peníze na ruku. Jejich jednání je v tomto případě bohužel pochopitelné, neboť státem garantovaná nezabavitelná částka je velmi nízká a může ohrozit finanční stabilitu domácnosti. Navíc se už několik let tato částka nezvýšila, ač ceny rostou pravidelně. Ve výsledku tak tratí úplně všichni. Dlužník nenachází východisko ze své špatné finanční situace a firma přichází o potenciálního šikovného zaměstnance v době nedostatku pracovních sil. Stát tratí dokonce dvojnásob. Nejen, že nezíská daň z příjmu fyzické osoby, ale navíc ještě musí vyplatit sociální podporu člověku, který je zdravý a schopný práce. Na konci tohoto pomyslného řetězce ještě stojí samotný věřitel. Tomu se oddaluje šance získat svou pohledávku zpět.“

Tolik citace textu z iDnes ze dne 4. června 2019.

Pokud si vyhledáte moje články na Parlamentních listech z minulosti, dočtete se totožných poznatků a postřehů.

Jenže doba, kdy jsem tyto články psal já, trvá již několik let, ale legislativa se nemění k momentu, kdy by tyto podstatné problémy měly být vyřešeny, ačkoliv je to snadné. Nyní narazím na hnidopichy, kteří budou kázat o záludnosti snadných řešení. Na to odpovím – snadná řešení fungují dobře a lépe v Rakousku, Německu, Švédsku i jinde. Tam mají státní exekutory, či exekutorský úřad a minimální poplatky a hlavně při splácení se růst dluhu zastaví a exekuce se provádí vždy jen jedním zvoleným způsobem, aby dlužník – tzv. „povinný“, mohl nejen splácet, ale také žít dále a nepropadnout do další platební neschopnosti vlivem zastavení veškerých příjmů exekucí a vznikem dalších exekucí v blízké budoucnosti. To v ČR potkalo pracující, OSVČ, důchodce a v poslední době i děti.

Nejsou lidi – slyšíme dnes a denně z médií. Nikdo nechce pracovat. Samozřejmě neopomínám lenochy, ale většina osob v české exekuci pracovat ani nemůže. Náklady na mzdové účetnictví jsou pro podnikatele mnohonásobně vyšší u exekuované osoby, než u běžného zaměstnance. Navíc mnohdy dochází k jevům, a to na základě platných zákonů, že částka po srážce ze mzdy dorazí na účet a tento zbytek zabaví exekutor v druhém způsobu exekuce – píšu o tom často jako o raritě, kdy v ČR exekuce dle zákona smí probíhat naráz všemi způsoby, což je samozřejmě likvidační pro povinného, kterému je dlouhodobě zastavován vešekrý příjem, ačkoliv pracuje, nebo živnostničí. A když má štěstí a dojde jen na srážku, pak zbytek se řídí tzv. nezabavitelným minimem, které je počítáno na základě zákonem dané částky životního minima a ta je od ledna 2012 stále netknutá a ve výši 3410 Kč.

Nikoho z „chytrých“ zákonodárců od roku 2001, kdy platí Exekuční řád, nenapadlo, aby oddělil dvě částky od sebe. Částku životního minima pro výpočet sociálních dávek pro dlouhodobě nepracující osoby a částku životního minima pouze pro výpočet nezabavitelného minima pro osoby v exekuci.

loading...

Tím by se rozpočet státu nenavýšil a ti, jenž nechtějí pracovat a žijí léta z dávek, by nedostali víc, ale ti pracující, kteří mají exekuce, by mohli pracovat dále a nezabavitelné existenční minimum by jim zajistilo základní životní potřeby – jídlo, ošacení a bydlení. Vše další by šlo na splátky až do splacení, ale pouze dluhu a dále, dle mého návrhu, jen zákonem stanovený poplatek exekutorského úřadu a ČNB stanovený úrok, nikoliv lichvářský úrok tzv. „sankční“, který činí 0,05 % z celkové částky denně! Dluhy tak rostou i když se platí. Pokud jde o studenta, nebo důchodce, kteří nemohou platit, roste jim dluh do tak obludných částek, že tyto částky převyšují dluh i 200krát i více a stávají se zcela nesplatitelnými.

Životy exekuovaných v ČR jsou v troskách. Člověk nemá na oblečení, někdy ani na jídlo, protože od posledního navýšení nezabavitelného minima uplynolo více, než 7 roků a za tu dobu se nájmy a spotřebitelské ceny zvýšily až o 30%.

Povinný nemůže do smrti mít bankovní účet. Povinný do smrti nemůže koupit movitou a už vůbec ne nemovitou věc. Nemůže mít auto. Nemůže abonovat různé služby, jako kabelovka, mobilní telefon. Dnes toto lidé obcházejí tím, že jim službu platí někdo jiný. Nebo mají dobíjecí SIM kartu. Značně komplikovaný život. Povinný nemá stále peníze a tudíž jeho koupěschopnost je nulová. Co na to obchodníci je jasné. Z ČR odešel K-Mart, Carrefour, Julius Meinl, Delvita, SPAR, z centra Brna zmizely obchody Adidas, Nike a objevily se bazary s použitým zbožím a prodejny levného textilu za 49 korun – dlouhodobé ležáky vyprodávané na kila. A tak Češi v dnešní Evropě chodí hůře oblékáni, než běženci na dávkách. V historické části města Brna se pohybují lidské trosky, které kupují oblečení za 29 až 49 korun. Luxusní zboží, které je prodávané v centrech evropských měst, z Brna vymizelo.

Klesá počet klientů bank. Stoupá logicky počet lidí, pracujících na černo, protože jinak by zemřeli hlady bez pomoci a na ulici. Šedá ekonomika se stala jedinou šancí jak přežít a toho některé pracovní agentury zneužívají tak, že vydělávají na ubožácích, kterým ale poskytují ochranu v podobě práce na černo, ovšem za mnohem nižší mzdu a také za více odpracovaných hodin. Někteří lidé tráví v práci 12 až 16 hodin denně, a to i v sérii 5 a více po sobě jdoucích dnů. Že mají pak peníze? De facto pak vydělají pouze na jídlo a to základní a na nájem pouhé části bytu, v žádném případě na byt celý. Žádná nadhodnota jim nevzniká, a tak nemají z čeho šetřit ani splácet, i když by se dluhů zbavit ve skutečnosti mnozí chtěli a rádi, ale systém v ČR jim to neumožní.

Takových lidí jsou v ČR statisíce, ale stát neřeší ani jejich současnost, ani jejich budoucnost ani důchody, na které nedosáhnou, protože ve snaze si zachránit život prací na černo, nemohou tito lidé platit sociální pojištění a nárok na starovbní důchod jim nevzniká.

Jak znám výběrčího daní Babiše, vyřeší věc tím, že novými zákony ukončí šedou ekonomiku a tvrdě půjde po zaměstnavatelích i zaměstnancích, kteří na černo pracují, místo aby změnil zákony o exekucích k podobě zákonů, které platí všude jinde ve světě a fungují rozhodně lépe, než český exekutorský byznys. Ovšem tímto krokem vezme Babiš lidem legálně získané základní jídlo a střechu nad hlavou, která je někdy pouhým pronajatým pokojíkem, kde povinný živoří celá léta a dluhy mu rostou o náklady soukromého exekutora a úroky, které by třeba v USA už řešila FBI jako trestný čin lichvy.

loading...

Co bude za 20 let, až se vyexekuovaní lidé vyskytnou v situaci, kdy budou zdevastováni chudou stravou a 12hodinovými směnami a padnou vysílením? Nemají nárok na dávky ani důchod a nezaplatí nájemné a jsou na ulici. Ovšem problém je, že takových je v ČR několik statisíců, ne-li rovnou dva miliony a možná i více. Jak bude pak vypadat Česko? Stovky tisíc lidí bude bloudit ulicemi a žebrat? Budou mrtví hladem? Stoupne pouliční kriminalita ze zoufalství? Přibyde již tak vysoký počet sebevražd? Jeden z nejvyšších v EU?

Domníváte se, že toto vyřeší stávající politici, kteří zpívají o drogách, nebo se obnažují před novináři? Věříte, že sektářské partaje oligarchů tyto problémy vyřeší? nebo že se změní uvažování ČSSD a ODS, což jsou autoři právě tohoto exekučního systému z roku 2001, tedy z období opoziční smlouvy tehdy Zemanovy ČSSD a za podpory ODS?

Hlasování poslanců o tomto zákoně po jménech jsem zveřejnil na mém zmíněném webu Exekuce není byznys.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývají dva roky (2021) a za tu dobu padne na ulici dalších několik tisíc českých občanů. Zcela zbytečně je tam vytlačí vadné a já myslím, že úmyslně vadné zákony, které ničí značnou část populace dlužníků, neřeší problémy oprávněných věřitelů a giganticky rostou příjmy soukromým exekutorům, lichvářům a půjčkařům, kteří spadají většinou pod PPF Group, živící se především půjčkami a vymáháním pohledávek. Stejné PPF Group, kterou podporuje v Číně všemi milovaný lidový prezident a bývalý předseda oné vlády Miloš Zeman.

loading...
Reklama:
loading...