Jak dál? Svobodní dostali výprask ve volbách do EP. Zaslouženě

Hlavní motto kampaně „Odejdeme bez placení“ i částečně negativní pojetí kampaně ukázalo dvě věci. Za prvé: profi markeťák není zárukou úspěchu. A za druhé: spoléhat se na „prostě to zařídíme“ je selháním, neboť svědčí o bezradnosti a neaktivitě.

Roman Kříž | repro: Svobodni.cz

K tomu dlouhodobá neviditelnost strany, zaměření se na vnitřní záležitosti, mizerná vnitřní komunikace, nejasnost cílů a odpovědností atd…

Jsem rád za tento výprask. A děkuji voličům za něj. Po krizi totiž následuje buď konec nebo katarze. A já a ani Svobodní nekončíme. Protože důvody existence naší strany nepominuly.

Rozklad společenských vztahů pokračuje, lidé se díky státu stávají soupeři, místo aby spolupracovali. Cítí se stále více bezmocní proti nesmyslům, ústrkům a šikaně ze strany státu. Ten lidem i nadále bere peníze, aniž by za ně poskytoval adekvátní služby, nadále je nenechává rozhodovat si o svých záležitostech a nést za svá rozhodnutí odpovědnost.

Ekonomika neprospívá tak, jak by mohla, kdyby stát nevstupoval dotacemi a regulacemi do ekonomických vztahů a nedeformoval je ve prospěch vyvolených. Lidé vědí, že by mohli žít lépe.

Ne, důvody pro existenci Svobodných nepominuly, naopak přibývají a jsou stále naléhavější. Nemají pravdu ti, kteří tvrdí, že po myšlenkách štíhlého státu mezi lidmi není poptávka. Je to stejné jako dovozovat z dominance Kosteleckých uzenin na trhu, že lidé nechtějí párky obsahující maso. Chtějí, jen výrobci kvalitních párků své produkty nabízejí mizerně. Nejsou na policích každého obchodu a nedokážou systémově překonat úplatné nákupčí řetězců, kteří svoji práci dělají mizerně a jediným kritériem je pro ně cena a všimné od výrobce.

Svobodní jsou strana, která stále věří v prospěšnost štíhlého státu. Jsou stranou, která stále věří, že lidé si své záležitosti dokážou uspořádat sami lépe, než to za ně udělají politici a úředníci. Že většina lidí dokáže se svými penězi naložit lépe, nežli s nimi naloží politici a úředníci. Protože politici i úředníci sledují hlavně své zájmy.

Je známé heslo „Dum spirospero“ – dokud žiju, doufám. To platí pro voliče. U Svobodných platí a bude platit „Dokud žiju, snažím se.“ Protože my se snažíme o to, aby ti, kteří doufají, že budou žít lépe a spokojeněji, skutečně lépe a spokojeněji žili. Ve společnosti plné bohatých, sebevědomých a spokojených lidí, pro které je spoluobčan partnerem, nikoliv soupeřem.

Jedeme dál. Lépe. Protože to má cenu!