Kateřina Konečná o sankcích vůči Rusku: Sankce jsou podle mě špatně, ukázalo se, že jsou nefunkční

PRAHA | Eurospolankyně za KSČM Kateřina Konečná ve včerejších Otázkách Václava Moravce okomentovala protiruské sankce a uvedla, že po pěti letech by se měly sankce vyhodnotit, jestli je to skutečně dobrý nástroj. Ona samotná vystupuje proti sankcím a okomentovala jejich možné prodloužení. Informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Petříček pod tvrdou kritikou Konečné

Z počátku na otázku Václava Moravce uvedla, že oni jako nový parlament se sejdou až na začátku července a budou mít na pořadu dne tolik jiných povinností, že k sankcím by se nový parlament mohl vyjádřit až na podzim.

Europoslankyně za KSČM dále pokračovala, že za normálních okolností fungování Evropského parlamentu by například došlo k tomu, že by byla minimálně diskutována nějaká rezoluce o tom, jak dál.

„My dáváme jako doporučení, na které Rada EU velmi často kašle. Zvláště pro zahraniční věci. My jsme několikrát přijímali usnesení, že nechceme, aby se do Saudské Arábie vyvážely zbraně, protože jsou využívány vůči civilistům v Jemenu a vám je to prostě jedno na Radě EU. Ten jediný krok, kterým bychom mohli udělat jako parlament, protože my v tom žádnou jinou váhu v podstatě nemáme. Tak by bylo, abychom řekli, co si myslíme, že by EU měla udělat. To co si myslím, že zásadní je to, jak jste sám řekl, trvají pět let, když si vezmu, jak Německo vyjednává o plynovodu Nord Stream 2, jak řada zemí ty sankce porušuje, tak si pojďme nalít čistého vína a minimálně mějme tu odvahu otevřít to téma a řekněme si, jestli je to opravdu účinné, vůči čemu to má být účinné a jestli ten dialog, o kterém se tady kolegové baví, nemá být třeba zrovna v tom, když tady pan ministr správně řekl, že je to o obchodu a osobách, tak že například v Evropském parlamentu existuje skupina EU – Rusko. A většina z těch členů té skupiny z Ruska nemá vstup do EU. Tak jak chcete vést dialog, když ti lidé jsou blokováni v tom, aby vůbec k těm svým kolegům mohli přijet a mohli s nimi jednat,“ řekla Kateřina Konečná.

Politička dále uvádí, že ministři zahraničních věcí by měli mít tu odvahu, aby debatu o sankcích spustili už teď v červnu.

„Protože podle mě je fér si po pěti letech říct, co to přineslo, jak jsou reálně uskutečňovány. My všichni víme, že jsou země Evropské unie, které ty sankce nějakým způsobem obchází. Ať už z obchodních důvodů či z jiných důvodů. Jsou lidé, kteří do Ruska jezdí a je to v pořádku, já to nekritizuji. A pak jsou ti, kteří tvrdí, že sankce jsou v pořádku a my s nimi nechceme mít nic společného,“ pokračuje Konečná.

Dále evropská poslankyně uvedla, že tento týden se například ruský prezident sešel s čínským prezidentem a byli tam i zástupci zemí Evropské unie, takže podle ní ty ledy roztávají a je to správně, ale neměli bychom si hrát na nějakou formalizovanou pozici. Evropský parlament podle poslankyně může své stanovisko určitě naznačit až na podzim, dříve tam podle ní ten čas není.

„Za sebe říkám, že sankce jsou podle mě špatně, ukázalo se, že jsou nefunkční a že bychom minimálně měli mít odvahu, abychom si řekli, jak dál,“ uvedla na závěr komentáře Kateřina Konečná.


Vztahy mezi Ruskem a řadou západních zemí se zhoršily kvůli situaci na Ukrajině a Krymu. Západ obvinil Rusko ze zasahování do vnitřních záležitostí Ukrajiny a uvalil na něj sankce. 6. srpna 2014 Moskva odpověděla, zaměřila se na nahrazení dovozu a opakovaně uváděla, že dialog sankcí je kontraproduktivní.
Sankcím se nevyhnula ani česko-ruská spolupráce. Na konci roku 2014 se obchodní obrat mezi zeměmi rovnal cca 10 miliardám dolaru, do konce roku 2016 se však propadl téměř o polovinu. Podle velvyslance Ruska v České republice Alexandra Zmejevského impuls rozvoji česko-ruských vztahů dodala návštěva českého prezidenta Miloše Zemana do Ruska v roce 2017.
Poslední dva roky obchodní vztahy mezi zeměmi poukazují kladnou dynamiku rozvoje. Na konci roku 2018 jeho čísla dosáhla cca 8,5 miliard dolaru, což asi 60% růst ve srovnání s rokem 2016.
Podle ředitele německého zastupitelství Obchodní a průmyslové komory Ruska Sergeje Nikitina skutečná intenzifikace obchodní spolupráce je způsobena nejenom růstem nákupu ruské ropy a plynu ze strany ČR, ale i růstem aktivity českých podniků po vytvoření výrobních zařízení v Rusku.