Migrace zvýšila počet obyvatel ČR. Méně narozených i zemřelých

PRAHA | Počet obyvatel České republiky se během prvního čtvrtletí zvýšil o 3,0 tisíce na 10,653 milionu. Růst populace zajistilo zahraniční stěhování. Zemřelých obyvatel ČR bylo o 3,6 tisíce více než živě narozených dětí.

přivandrovalci | foto: sputnik

Počet obyvatel České republiky vzrostl podle předběžné statistické bilance pro první tři měsíce roku 2019 z 10,650 milionu na 10,653 milionu. Růst populace zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo činilo 6,6 tisíce. Bilance přirozené měny byla záporná, když počet živě narozených dětí byl o 3,6 tisíce nižší než počet zemřelých osob, informuje Český statistický úřad ve své předběžní zprávě o ‚Pohyb obyvatelstva – 1. čtvrtletí 2019‘.

V průběhu prvního čtvrtletí se podle předběžných údajů živě narodilo 26,4 tisíce dětí, o 1,1 tisíce méně než ve stejném období roku 2018. Meziročně nižší byl počet dětí prvorozených, druhorozených i dětí vyšších pořadí narození, počet dětí ve všech kategoriích rodinného stavu matky i ve všech pětiletých věkových skupinách matek. Podíl dětí narozených mimo manželství dosáhl 48,4 %, když nevdané ženy porodily 12,8 tisíce dětí (meziročně o 0,8 tisíce méně). Dvě třetiny dětí porodily ženy ve věku 25 až 34 let, nejvíce ženy 29–31leté.

Počet zemřelých v období leden až březen dosáhl necelých 30,0 tisíce osob a byl tak o 2,0 tisíce nižší než o rok dříve. Nejvíce zemřelých bylo v lednu (10,4 tisíce). Průměrný věk zemřelých zůstal na úrovni 76,4 let, stejně jako v prvním čtvrtletí roku 2018. U mužů činil 73,1 let, u žen 79,8 let. Před dosažením jednoho roku věku zemřelo 76 dětí, resp. 29 z deseti tisíc živě narozených.

Podle předběžných údajů se během prvních tří měsíců roku konalo 3,8 tisíce sňatků, o 71 více než v témže období loňského roku. Nejvíce sňatků (1,9 tisíce) i v tomto čtvrtletí připadlo na dva dosud svobodné snoubence, jejich podíl na celkovém počtu sňatků byl však tradičně nižší než v celoročním úhrnu (50 % v 1. čtvrtletí 2019 vs. 67 % v celém roce 2018). Druhou nejpočetnější skupinu snoubenců představovaly páry dvou rozvedených osob (0,9 tisíce). Třetina snoubenců byla ve věku 27–34 let, jedna čtvrtina pak ve věku 35–44 let i ve skupině 45+.

loading...

Podle dosud dostupných dat nabylo do konce března právní moci 5,7 tisíce rozvodů, meziročně o 0,2 tisíce méně. Polovina manželství byla rozvedena na základě společného návrhu manželů na rozvod, z jedné třetiny pak na návrh ženy. Rozvody se dotkly 3,5 tisíce rodin s nezletilými dětmi, kterých bylo celkem 5,5 tisíce. Průměrný věk muže rozvedeného v prvním čtvrtletí letošního roku byl 45,0 let a rozvedené ženy 41,9 let.

V průběhu prvního čtvrtletí se do České republiky ze zahraničí přistěhovalo 16,7 tisíce osob, naopak 10,1 tisíce osob se vystěhovalo, přičemž oba proudy zahraniční migrace meziročně vzrostly. Bilance zahraničního stěhování pro první čtvrtletí 2019 dosáhla 6,6 tisíce a byla o 1,2 tisíce nižší než o rok dříve. Nejvyšší bylo saldo s občany Ukrajiny (2,7 tisíce), Slovenska (1,1 tisíce) a Rumunska (0,6 tisíce). Bilance zahraničního stěhování českých občanů byla záporná (-371).


Veškeré zpracovávané a publikované údaje se týkají všech obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují také cizince s vízy k pobytu nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) a cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají též občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině.
Veškeré údaje za rok 2019 jsou předběžné.

loading...
Reklama:
loading...