Nedělní chvilka poezie Miroslava Macka – tentokrát s Vasko Popou

Vasko Popa (1922 – 1991), srbský básník. Pocházel z rodiny vojvodinských Rumunů. Po válce (v níž byl za odbojovou činnost vězněn v koncentračním táboře) vystudoval v Běšlehradu romanistiku a věnoval se nakladatelské práci a překladům z francouzštiny.

Miroslav Macek

První sbírku básní vydal v roce 1953, ve svých básních pak propojoval tradiční náměty s ironií a absurditou, věnoval se ovšem též vlastenecky angažované poezii. Byl členem Srbské akademie věd a jeho poezie byla mnohokráte oceněna doma i v zahraničí (Rakouská státní cena za evropskou literaturu v roce 1967). Z jeho poezie jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit báseň „Svatba“…

Oba dva se svléknou z kůže
Oba odhalí své nitro
Předtím nevidoucí noc

Oba naplní ji štěrkem
Oba si s ní poté hrají
Každý v záři vlastních hvězd

Kdo vydrží do svítání
Nezamrká, neodpadne
Získává svou kůži zpět

(Tato hra se hraje zřídka)

Vasko Popa | repro: Poetry International

Reklama: