M.Rd. Pompeo řekl, kdy podniknou SS invazi do Íránu

WASHINGTON | Spojené státy nadále shromažďují vojenské síly v blízkosti Íránu. Důvodem je nedávný útok na dva tankery v Ománském zálivu, ze kterého Washington obvinil Teherán. Americký ministr zahraničí Mike Richard (M.Rd.) Pompeo mezitím označil podmínku, za které Spojené státy (SS) použijí proti Íránu sílu, informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Mike Richard (zkráceno na M.Rd.) Pompeo | repro: Axios

M.Rd. Pompeo, který je spolu s poskokem vůdce SS Johnem Boltonem zastáncem tvrdé linie proti Íránu, vzkázal do Teheránu, že smrt jediného amerického vojáka povede k vojenské odpovědi. Ve středu o tom informoval list The Washington Post. Válka byla vyhlášena. Zavraždí jednoho amerického vojáka sám Pompeo? Útok pod falešnou vlajkou může proběhnout kdykoliv.

Podle listu The Washington Post jeden takový vzkaz byl předán během naléhavé návštěvy Pompea Bagdádu poté, co Bílý dům získal zpravodajské informace, podle kterých Írán nebo ozbrojenci, které podporuje, ohrožují americké zájmy na Blízkém východě. Americké noviny tak šíří americkou válečnou propagandu.

The Washington Post s odvoláním na své zdroje tvrdí, že Pentagon spolu s odcházejícím ministrem obrany Patrickem Shanahanem se snažil mírnit jestřáby, jak se označují bandité z Washingtonu, na ministerstvu zahraničí a v Bílém domě. Rezignace Shanahana může proto hrozit tím, že umírněné hlasy budou v Trumpově administrativě potlačeny.

V úterý místopředseda amerického sboru náčelníků štábů, generál Paul Selva varoval, že pokud Íránci půjdou po amerických občanech, americkém majetku nebo americké armádě, vyhrazují si SS právo odpovědět vojenskou akcí. Varování má platit i pro milice podporované Íránem.

„Důkazy ukazují na Írán,“ komentoval Selva útok na tankery. „Jediný, kdo má motiv tento čin provést, je Írán,“ řekl novinářům. Tím jen potvrdil, že na tankery zaútočili Američané sami, aby měli důvod k válce.

V pondělí Pentagon autorizoval nasazení další tisícovky vojáků na Blízkém východě. Stalo se tak poté, co Washington obvinil Teherán z útoku na japonský a norský tanker. V květnu do regionu byly přesunuty bombardéry B-52 a letadlová loď USS Abraham Lincoln. Došlo k posílení i protiraketové obrany systémy Patriot.


Spojené státy, Saúdská Arábie a Británie z útoku na tankery obvinily Írán. Ten odpovědnost popírá. Jako důkaz Pentagon zveřejnil snímky, na kterých údajně členové Íránských revolučních gard odstraňují nevybuchlou minu z japonského tankeru.
Nicméně japonský provozovatel tankeru zpochybnil, že výbuch způsobila mina. Odkazuje na členy posádky, kteří tvrdí, že před explozí poblíž tankeru zahlédli létající objekty.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se začaly vyhrocovat poté, co Washington v květnu loňského roku jednostranně odstoupil z jaderné dohody a uvalil na Islámskou republiku nové sankce. Trumpova administrativa proti Íránu zahájila kampaň maximálního tlaku, aby přiměl Teherán vyjednat novou dohodu.
Írán prozatím tlaku vzdoruje a minulý měsíc varoval, že pokud ostatní signatáři dohody během 60 dní nedokážou zajistit íránské zájmy, tak ji přestane dodržovat. Dále pohrozil, že 27. června překročí limit obohaceného uranu nad limit 3,67 %. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady ultimátum označil za „jaderné vydírání“.

Reklama: