Skuteční dědicové bolševismu: Dnešní antikomunisté – to jsou skuteční bolševici

I když dnes oceňujeme některé pozitivní aspekty husákovského režimu, nemůžeme zapomínat, že pořád ještě řádila Státní bezpečnost, že tu bylo pár zakomplexovaných funkcionářů, a že kdo měl smůlu, na toho to dopadlo velmi tvrdě…

Petr Hampl | foto: © Centrální informační agentura, z. s. (CIA) – © Radek Velička

Spisovatelka Lenka Procházková v tom prostředí projevila velikou osobní statečnost, zejména ve srovnání s fešáckými „disidenty“ typu Havla, a dost toho vytrpěla. Když ji ale prezident nominoval do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (kdo jiný by tam měl být než ona, která má osobní zkušenost?), posuzovali ji předlistopadoví straníci a horliví podlézači režimu.

Možná včetně těch, jejichž blízcí spolupracovníci Lenku Procházkovou mlátili. Pochopitelně ji do rady neschválili. A pak šli na tribunu pronést projev „proti estébákovi“.

Nejde jen o konkrétní skandální situaci, ale o celkový trend, který – žel – nezmizí s odcházející generací. Děti předlistopadových papalášů dostaly lepší výchozí postavení, takže dnes vedou „protikomunistické“ aktivity zatímco děti těch, kdo si s režimem nezadali, ti jsou označováni za komunisty a šikanováni. Dnešní antikomunisté – to jsou skuteční bolševici.