Média nezajímá fakt znásilnění v Lukavci, ale jen štvanice na Okamuru

eský rozhlas se chlubí, že poskytuje ověřené informace, ale tvrzení v telefonátu s předsedou SPD, že „to není jisté“, je ověřená dezinformace. Boj mainstreamových médií a politiků proti nenávisti je mimořádně nenávistný. Máme se dovtípit, že nenávidět je správné.

MUDr. Ivan David | repro: yektauzunoglu.com

Je však třeba dát pozor, koho je správné nenávidět, a jaká nenávist je odsouzeníhodná nejen každým láskyplným novinářem, ale i soudy po dodání obviněných Hamáčkovou ideopolicií.

Pravdoláskaři vám řeknou, koho nenávidět…

Předně je doporučováno a samotným mainstreamem praktikováno nenávidění Tomia Okamury a SPD včetně všech jeho poslanců, nenávidět a urážet beztrestně je možno také prezidenta republiky Miloše Zemana a všechny osoby, které s ním jakkoli spolupracují.

Česká televize a Český rozhlas propaguje ostře nenávistná shromáždění proti předsedovi vlády Andreji Babišovi (sprostý podezřelý) a ministryni Marii Benešové, sprosté podezřelé z možné podpory sprostého podezřelého premiéra. Výčet toho, co a koho lze radostně nenávidět po vzoru mainstreamových médií, by byl velmi dlouhý, jmenuji alespoň vše čínské, vše ruské, samozřejmě, íránské, kubánské, severokorejské, atd.

Dříve byla velmi podporována nenávist ke všemu komunistickému, ba i sociálně demokratickému. Obě hnutí však zachránil pragmatický posun a sociální demokracie je mainstreamovější než mainstream. Zcela beztrestné je nenávidět muže, bělochy, staré lidi, český národ…

loading...

…a koho musíte milovat

Žádná nenávist, ba povinná velká úcta je médii předepisovnána k ženám, nebělochům, sexuálním menšinám, mentálně retardovaným, Němcům, Američanům (kromě prezidenta Trumpa)… Není dovoleno nenávidět aktivistické novináře, stoupence „pravdy a lásky“ a všechny zloděje, kteří se podíleli a podílejí na vykrádání republiky, to jsou z pohledu médií noblesní a vážení občané, společenská elita.

Ubohost dvojího metru mainstreamových novinářů je viditelná i z velké dálky, ale psát se o ní nesmí, to by byla hate speech, tedy nenávistný projev. Ano, mainstreamoví novináři šíří nenávist a současně by rádi byli „normotvorní“. Trochu se to daří, protože polykači propagandy jsou a vždycky byli blbci.

Omlouvám se, to není projev mé nenávisti, jde o projev pohrdání vůči lidem neschopným kritického myšlení, tedy měření a vážení různých informací.

Není to nic nového: „Novinář: Nežil jsem nadarmo, jen co nenávisti se mi podařilo vyvolat!“ (Karel Čapek, Bajky a podpovídky). Karel Čapek byl novinář, ale ne mainstreamový, byl to novinář velkého formátu, ne pisálek, redaktůrek odzírající ze rtů šéfa, co se od něj žádá.

Znásilnění se denně dějou stovky…

Útok na Tomia Okamuru ze strany médií a politiků není žádné selhání novinářů, je to jejich rutinní praxe. Ano, redaktorka Zdeňka Trachtová se Tomia Okamury ptala (k přečtení ZDE), odkud ví, že útočníkem byl cizinec. „Protože to vůbec není jisté,“ pravila.

Jenže my dnes víme jistě, že to byl cizinec a v tu dobu to již bylo jisté. Český rozhlas se chlubí, že poskytuje ověřené informace, ale tvrzení, že „to není jisté“ je ověřená dezinformace. Je to jisté, a bylo to jisté.

loading...

Okamura měl pravdu, že média nezajímá fakt znásilnění, ale zajímají se o komentáře k tomuto konstatování. Výrok redaktorky Trachtové, že „znásilnění se denně dějou stovky“ je opravdu jednoznačně bagatelizecí znásilnění nezletilé dívky, v tom má Okamura pravdu a ředitel Českého rozhlasu Zaoral je nikoli poprvé trapný, když něco takového popírá a Trachtovou obhajuje.

A navíc redaktorka Trachtová jistě neměla ověřeno, že se znásilnění denně dějí stovky, pokud neměla na mysli celou zeměkouli. Dodala: „A nás právě zajímá, proč právě tento jste komentoval, když není jisté, že to byl cizinec.“ „Nás zajímá“ je plurál majestatikus, „my král uherský“, my redaktorka mainstreamová, my samozvaný soud českorozhlasový…

Inteligentní posluchač chápe, že tento případ totiž nezajímá jen Tomia Okamuru: v zahraničí potrestaný nelegální migrant si chodí po EU, jak se mu zlíbí a páchá další trestnou činnost. A Evropská unie se svými „evropskými hodnotami“ prokazatelně touží povolat další imigranty a legalizovat každého, kdo chce přijít (k tomu jsou související informace například ZDE).

V čem že je to bagatelizování?

V západní Evropě, jež nám míní být vzorem, je velké množství vážných problémů s velkým množstvím imigrantů a také je tam vzorová demokracie, proto se tam o tom nesmí psát. U nás se mnohým zdá, že problémů je málo a jsou bezvýznamné, není vhodné se jimi zabývat, podle paní redaktorky přece jde banální znásilnění nezletilé dívky, jakých jsou denně stovky.

„V čem je to bagatelizování?“ ptala se novinářka. Tomio Okamura byl velmi zdvořilý, když nepoukázal na, řekněme, nedostatek důvtipu paní novinářky. Odbýt znásilnění tím, že jsou jich denně stovky, to není bagatelizace? Co to tedy je? Tomio Okamura měl zcela pravdu, že se redaktorka na zdroj nemá ptát politika, ale těch, kteří o případu již dříve referovali.

Nemíním se smířit s nadvládou cyniků

Ubohost mainstreamových novinářů ani politiků, jako je předseda zanikající ČSSD ministr Hamáček, Farský, Adamová, Kalousek mě nijak nepřekvapuje, ale nechce se mi si na to zvyknout…Bagatelizace znásilnění nota bene z úst ženy – novinářky emoční odezvu zaslouží.

loading...

Nelze se divit, že tou odezvou je právě nenávist a nikoli sympatie. Potrestán prý má být Tomio Okamura, který na cynickou reakci novinářky upozornil, nikoli cynická novinářka. Až tam jsme došli. Nemíním se s tím smířit.

loading...
Reklama:
loading...