ČLR po eskalaci obchodní války s SS nakupuje zlato a zbavuje se dolaru

PEKING | Ceny zlata dosáhly šestiletého maxima, v pondělí se prodávalo za cenu 1403 dolarů za unci a nadále roste. Čína hromadí své zlaté zásoby a ustupuje od dolaru. Informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Zlaté cihly

Čínská národní banka nakoupila od prosince více než 70 tun zlata, říká World Gold Council (WGC). Do té doby Čínská centrální banka nehlásila nákupy tohoto drahého kovu během doby více než dvou let. Oficiální množství zlata se v Číně neměnilo od října roku 2016 do listopadu roku 2018.

Čínské nakupování zlata přichází v době, kdy i ostatní centrální banky nakupují tento drahý kov v rekordním množství. Rusko je v žebříčku nakupujících na špici, své zásoby za minulý rok rozšířilo přibližně o 274 tun. Během prvních pěti měsíců Rusko nakoupilo dalších 78 tun. Nyní drží přibližně 3,7 % světových zásob. Zlaté zásoby centrálních bank vyrostly o 651,5 tuny jen v roce 2018, vykazují data WGC.

Analytici se shodují, že Čína nakupuje zlato, aby rozředila své rezervy směrem od amerického dolaru. Země v poslední době prodává americké cenné papíry. Zlato Čína nakupuje i kvůli probíhající obchodní válce se Spojenými státy (SS).

„Peking se bojí, že vzájemné vztahy mezi Čínou a Spojenými státy se mohou ještě zhoršit, takže čínská centrální banka začala rozšiřovat své zlaté rezervy,“ prohlásil Tom McGregor, pekingský žurnalista a politický analytik. Dodal, že zlato je bezpečná investice.

Ilustrační snímek


Obchodní neshody mezi SS a Čínou se objevily loni v červnu poté, co se prezident Donald Trump rozhodl uvalit 25% sazby na čínské zboží v hodnotě 50 miliard dolarů ve snaze snížit obchodní deficit.
Od té doby si obě země vyměnily několik sérií odvetných kroků.
Na konci května Washington zvýšil cla na další čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů o 25 %.
Peking reagoval tím, že oznámil zvýšení sazeb až o 25 procent na dovoz z SS ve výši 60 miliard dolarů od června.
K následkům americko-čínského obchodního konfliktu se vyjádřil dříve i Mezinárodní měnový fond, který ve své zprávě po setkání finanční dvacítky v Japonsku 8. a 9. června uvedl, že kvůli této válce může do roku 2020 světové HDP přijít 0,3 %.