Úterní glosy 2. 7. 2019

Romové z Česka a dalších zemí chystají v Bruselu demonstraci proti rasové nenávisti a životu v bídě. Tolik zpráva. Jenže úcta a blahobyt se vydemonstrovat nedají. Ty se získávají usilovnou prací rukou a hlav.

Miroslav Macek

Vlastníci automobilů na elektrický pohon nemusejí od začátku července se svými vozy dodržovat na rakouských dálnicích a rychlostních silnicích rychlostní limit. Vláda tak chce údajně přispět k rozvoji elektromobility a omezení emisí skleníkových plynů.
Nařízení, které vstupuje v platnost v pondělí, prosadili bývalá ministryně životního prostředí za lidovce Elisabeth Köstingerová společně s bývalým ministrem dopravy za Svobodné Norbertem Hoferem. Výjimka pro elektroauta spočívá v tom, že se nemusejí na rozdíl od aut na spalovací pohon řídit omezením rychlosti, zavedeným na části rakouských dálnic a rychlostních silnic kvůli snaze omezit množství škodlivin v ovzduší. Zatímco vozidla se spalovacími motory mohou na těchto úsecích vyvinout rychlost maximálně 100 km/hod, na což je upozorňuje i speciální značka, elektroautům je dovoleno jet až stotřicetikilometrovou rychlostí.
Tolik zpráva, která je jen dalším důkazem vítězství ideologie nad zdravým rozumem.

Čtenář glos P. B. mi napsal:
Nevím, odkud jste vzal následující citaci: „„Bez těchto lidí správci fondů – tedy v podstatě osoby zodpovědné za každodenní řízení koncernu – nemohou přijmout žádné zásadní rozhodnutí. Správci si musí nechat schválit rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jak vykonávat akcionářská práva, která Agrofert má v podřízených společnostech.““ Každopádně je to naprostý nesmysl.
Správci fondů vykonávají práva akcionáře. Ten se na řízení chodu Agrofertu může podílet v rámci valné hromady Agrofertu, nicméně každodenní řízení koncernu vykonává představenstvo Agrofertu (protože jen představenstvu akciové společnosti náleží obchodní vedení, tedy právě každodenní řízení (§ 435 odst. 2 zákona o obchodních korporacích), do kterého nemohou mluvit ani akcionáři na valné hromadě. Co se týká „podřízených“ (ve skutečnosti „řízených“) společností Agrofertu, které jsou součástí koncernu, pro ně je řídící osobou Agrofert, čili se opět dostáváme na úroveň představenstva Agrofertu, které tyto společnosti řídí prostřednictvím pokynů (§ 81 odst. 1 zákona o obchodních korporacích), a to už neuvažujeme o tom, že i ty řízené společnosti mají svá představenstva.
A jen pro úplnost, minimálně od roku 2016 nevyplatil Agrofert podle svých výročních zpráv žádné dividendy. Nerozdělený zisk tak zůstává u řídící osoby koncernu.