Tip na výlet. Tisíce kilometrů po Transsibiřské magistrále

MOSKVA | Vlak z Moskvy do Vladivostoku jede skoro týden. Desítky měst, více než sto stanic. Na nejdelší železnici na světě, která je dlouhá přes devět tisíc kilometrů, cestují turisté přes dva kontinenty, aby poznali skutečné Rusko.

Transsibiřská magistrála | repro: slideshare.net/

Jak se ve vlaku pozná ruská povaha a kolik stojí dvoutýdenní výlet napříč krajinou se dozvíte v materiálu Sputniku, informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

„Když cestujete vlakem po Transibiřské magistrále, máte pocit, že zdoláváte hory. Nemáte pocit, že po nich šplháte, ale neustálá změna scenérie za oknem, časová pásma, města a spolucestující vás nutí cítit se, jako byste šli na Elbrus. Tohle není cesta pro nervově slabé,“ říká autorka turistických programů na Transibiřské magistrále Veronika Kuzenkova.

Takové výlety nejsou pro každého. Například náklady na 19denní zájezd s ohledem vstupenek, výletů, hotelů ve městech po cestě a zpáteční let dělá dohromady asi 200 tisíc rublů, což je více jak 70 tisíc korun. Otřesy ve vagónu a neustálé přemisťování je podle ní na první pohled trochu pochybná zábava.

Ale ti, kteří se přeci jen odváží realizovat tuto cestu, zjistí, že Transsibiřská magistrála není jen obtížná cesta, je to sen. „Výlet nejdelší železnicí přitahuje právě tím, že projíždí velkým prostorem. Tato trasa je zajímavá nejen jako trajektorie mezi objekty. Dokonce i skutečnost, že se během cesty za oknem obraz nemusí měnit celé hodiny, vytváří vnitřní stav, který v tobě něco změní,“ přiznává Tatiana Sobolova z Moskvy.

„Chtěli jsme, aby členové skupiny uviděli Rusko nejen z okna vlaku, ale uviděli ho víc, hlouběji. Aby uviděli nejzajímavější přírodní památky – ostrov Svijažsk poblíž Kazaně, pohoří Ural, řeku Čusovaja nedaleko Jekatěrinburgu, fascinující Krasnojarské sloupy, Sajany, mocný Jenisej u Krasnojarsku, Ussurijskou tajgu, aby se prošli podél pobřeží Bajkalu a navštívili Ruský ostrov. Trasa je samozřejmě dlouhá, ale dojmy stojí za to,“ říká Veronika Kuzenkova.

Nejdelší úseky jsou mezi Čitou – Blagověščenskem a Blagověščenskem – Vladivostokem. Trasa trvá 30-35 hodin: „Aby cesta nebyla únavná, průvodci střídají noci ve vlaku a v hotelech. Prostřídají dlouhé cesty odpočinkem na jezeře Bajkal a aktivním programem, například procházkou v přírodním parku Stolby v Krasnojarsku nebo piknikem na kopcích poblíž Čity,“ vysvětluje ředitelka cestovní kanceláře Sofia Gavrilova.

Po Transsibiřské magistrále císařským vlakem: Dva pravidelné vlaky jezdí z Moskvy do Vladivostoku, ale je lepší si zakoupit jízdenky předem. Délka cesty ve vlaku Moskva-Vladivostok je sedm dní. Cena ve vagónu s otevřenými oddíly je o něco více než 12 tisíc rublů (přes 4 000 Kč), v kupé 18,5 tisíc rublů (skoro 7 000).

Trochu rychleji jede vlak Rusko (6 dní). Zde stojí místo v otevřeném oddílu 18,5 tisíc rublů, v kupé 26,5 tisíc rublů (skoro 10 000 Kč).

Dokonce se po Transibiřské magistrále můžete vydat turistickým vlakem Imperial Russia po trase Moskva-Vladivostok a Moskva-Peking.

V roce 2014 byl tento vlak uveden do provozu, když se slavilo 400. výročí dynastie Romanovců. Interiéry vozů jsou navrženy ve stylu císařského vozu, ve kterém cestoval Mikuláš II., v některých úsecích připojují parní lokomotivu z poloviny minulého století. Cena tohoto zájezdu se pohybuje od šesti do 18 tisíc eur (153 tisíc až 460 tisíc Kč), většina cestujících jsou cizinci.

Je to celý život. Nikam nespěcháš, poznáváš spolucestující, zvykneš si na jakýsi život ve voze a vidíš, jak se Rusko mění za oknem,“ sdílí své dojmy Vjačeslav Glazkov z Moskvy. Pro zahraniční turisty je výlet Transsibiřskou magistrálou speciální exotikou. Domnívají se, že to je jediný způsob, jak poznat Rusko, jeho rozsah a charakter místních obyvatel.

Julia Madžoni z Kodaně na sociální síti napsala, že tato cesta naprosto změnila její vnímání. Vrátila se domů, odešla z práce, přestěhovala se do jiného města a začala se věnovat cestování. Nejvíc ocenila, jak moc se dozvěděla o Rusech. „Překvapilo mě, jak atmosféra ve vlaku sbližuje lidi. Vyprávěli mi příběhy z osobního života, ukázali fotky příbuzných a připravovali mi sibiřskou snídani. Navzdory naší neznalosti jazyka jsme si navzájem dokonale porozuměli,“ napsala.

repro: aif.ru