Andreji Babiši, kam se poděly žížaly?

Vzpomínám si, jak jsem jako malý kluk chytal žížaly a házel je za trička spolužačkám. A že jich po dešti na zemi bylo… Dnes? Žížalu téměř nevidíte, jak je rok dlouhý!

Ivo Valenta

Správná jsou proto varování ekologů, kteří upozorňují na to, že žížaly jsou nezastupitelnou součástí biodiverzity krajiny, a že půda bez žížal se brzy stane bez ohledu na chemické hnojení betonem, ve které se už nebude dařit ani tolik diskutované řepce.

A na vině opět je, že jsme ani za posledních třicet let zásadně nezměnili kurz v péči o krajinu a ve způsobu zemědělství. Pořád u nás vládnou velcí „kolchozníci“, pole tvoří velké lány, v pěstování řepky jsme na tom nejhůř v celé Evropě.

A vláda mlčí, případně vymýšlí umělé komise, kampaně a štědré dotace. Ale aby změnila způsob péče o půdu, to nikoho z ministrů nenapadne. A vlastně co se divím, to by pak šel takový ministr proti svému premiérovi, a to nepůjde. A tak jsme stále v začarovaném kruhu, z něhož s touto vládou nikdy nevystoupíme.

Reklama: