Českém středohoří vypustili sysla

ÚSTÍ NAD LABEM | Na osm desítek syslů bylo vypuštěno pod vrchem Milá v chráněné krajinné oblasti České středohoří. V předchozích dvou letech byli tito vzácní hlodavci vypouštěni na nedalekém Písečném vrchu. Akce je součástí záchranného programu1, který pro sysla před více jak deseti lety připravila a koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Sysel | foto: M. Polák (AOPK)

„Příklad sysla názorně ilustruje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V padesátých letech byl označován za škůdce. Kvůli změnám v zemědělském hospodaření ale z naší krajiny téměř vymizel. Syslové doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků. Nyní je sysel kriticky ohroženým druhem, který přežívá v ČR na posledních několika desítkách izolovaných lokalit. Díky realizaci záchranného programu se podařilo počet jedinců syslů v České republice zdvojnásobit, přesto se odhaduje jejich počet u nás na pouhých 6 500 jedinců,“ konstatuje Pavel Pešout, náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR realizujeme záchranné programy pro kriticky ohrožené druhy. Mnohé z nich byly v naší krajině běžné, ale člověk je svým chováním z přírody vypudil. Vedle běžících programů pro perlorodku, sysly nebo třeba hvozdík písečný český připravujeme aktuálně programy například pro ptáky dropa nebo raroha. Vedle toho je samozřejmě potřeba změnit i hospodaření v krajině. Díky podpoře Ministerstva životního prostředí se do krajiny vrací remízy, biopásy, různé krajinné prvky jako meze, mokřady či stromořadí, které dělí velké zemědělské lány, pomáhají zadržovat vodu krajině a chrání půdu před erozí,“ komentuje záchrannou akci ministr životního prostředí Richard Brabec.

Andy Babiš vypustí v Ústeckém kraji sysla

„Pro vypouštění syslů vybíráme taková místa, kde tato zvířata dříve žila a kde jsou i dnes vhodné podmínky. Doufáme, že se tu postupně rozmnoží a propojí se s rozsáhlou syslí kolonií na nedaleké Rané. Pro přežití syslů v naší přírodě je klíčové zabezpečit potřebnou péči tam, kde v současné době žijí. To znamená vhodným způsobem hospodařit, především pravidelně kosit trávu či spásat. Syslům totiž vyhovují suché, nízké stepní trávníky. Taková místa ale z naší krajiny už téměř zmizela,“ vysvětluje Jitka Matoušová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program sysla koordinuje.

„Dnes vypuštění syslové pocházejí z odchovů v Zoo Praha, Zoo Brno, Záchranné stanice Rozovy, Zoo Norimberk a Zoo Opel. Všem, kteří s námi na záchraně tohoto vzácného hlodavce spolupracují, moc děkujeme,“ dodává Jitka Matoušová.

Péče o cenné stepi Lounského středohoří byla financována především z projektu LIFE+ Stepi Lounského středohoří 2 a z tuzemského Programu péče o krajinu v gesci Ministerstva životního prostředí. Pro jejich udržení je nezbytné vyřezávání náletů, kosení a pastva.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v současné době koordinuje osm záchranných programů pro vzácné druhy živočichů a rostlin3. Další se připravují.


Poznámky:
1ZDE
2) Projekt LIFE+ Stepi Lounského středohoří probíhal v letech 2011 až 2017. Celkové finanční náklady dosáhly 1 394 382 €, z toho výše příspěvky z EU činila 50 %. Lounská část Českého středohoří je z přírodovědného hlediska jednou z nejvýznamnějších oblastí u nás. Je to především díky dochovaným stepím, které jsou domovem bezpočtu cenných druhů rostlin a živočichů. Stepi se nacházejí na jižních svazích vulkanických kopců, kde je půda velmi mělká a kamenitá a klima extrémně suché a horké. Nejsou proto vhodné k pěstování plodin či zalesňování a lidé je po mnoho staletí využívali k pastvě. Jedním z významných cílů projektu byl proto návrat této metody tradičního obhospodařování na projektové lokality. Podařilo se jej splnit a vytvořila se rozsáhlá funkční struktury teplomilných stanovišť rozmístěných v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině jihozápadní části Českého středohoří. Populace cenných druhů prokazatelně rostou díky aktivitám, které se projekt nastartoval, i intenzivní práci s veřejností. Právě za ni AOPK ČR obdržela v roce 2014 prestižní cenu Natura 2000 Award v kategorii „komunikace“.
3ZDE