Každý železniční přejezd je zabezpečený. Nezabezpečený neexistuje

PRAHA | V posledních dnech jsme všichni svědky zvýšeného počtu srážek drážních vozidel s těmi silničními. Neustále také dochází ke zbytečným střetnutím s osobami. Při této příležitosti je dobré si připomenout, že všechny železniční přejezdy a přechody jsou u nás chráněny. Nevěříte? Pak čtěte dál!

Ilustrační foto reprodukované z Youtu.be

Drážní úřad České republiky informuje, že bychom neměli zapomínat ani na legislativu, která je sice trochu nudná, na druhou stranu se bez ní neobejdeme. A my víme proč. Protože napomáhá k bezpečnosti a plynulosti drážního i silničního provozu.

Ustanovení zákona o silničním provozu zřetelně říká, jak se má řidič na přejezdech chovat: před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet. Což logicky neznamená, že se bezhlavě vrhneme vstříc přejezdu nebo si řekneme „světla sice blikají, ale vlak ještě nevidím, tak dobrý“. Ten vlak totiž může být takříkajíc za rohem. Nu, určitě uznáte, že mezi bezpečné přejetí přejezdu nepatří ani použití otřepané věty mnoha řidičů „to ještě stihnu!“

Nezabezpečený železniční přejezd: Je to velmi jednoduché. Takový přejezd v tuzemsku zkrátka neexistuje. Taky bychom si to už mohli všichni konečně zapamatovat, není to tak těžké. Ze zákona musí být v České republice bez výjimky železniční přejezdy a přechody chráněné, tedy pro účastníky silničního provozu zabezpečené.

Existuje několik úrovní zabezpečení:

Výstražné kříže – jsou jimi zabezpečeny naprosto všechny železniční přejezdy a přechody. Uvidíte-li takzvané červenobílé ondřejské kříže, zbystřete a věnujte přejezdu nikoliv zvýšenou, ale maximální pozornost. Bez ohledu na to, zda jsou u přejezdu světla či závory. Zpravidla také u tohoto typu přejezdů uslyšíte hlasité houkání vlaku, který dává najevo, že je silnější, a proto byste se mu měli klidit z cesty. Ideálně mu do cesty vůbec nevjíždět. Ani nevcházet.

Výstražník – laik si možná pod tímto pojmem mnoho nevybaví, ale jak se řeknou světla, měli byste být doma. Jde o další stupeň zabezpečení, kdy je přejezd/přechod vybaven kromě křížů i světelnou a zvukovou signalizací. I v tomto případě buďte maximálně ostražití a nic nepodceňujte. Pro jistotu opakujeme: vlak je mnohem silnější než vy. Vážně.

Závory – nebo-li také břevna. Jde o nejvyšší stupeň zabezpečení. Což neznamená, že budete závory podlézat, přelézat či obcházet a jinak si dokazovat svou převahu nad nimi. Mezi břevny se totiž opět ukáží fyzikální zákony. A ty jsou neomylné. Víme, znovu se znovu opakujeme. Snad k dobru věci. Tento typ přejezdů je také vybaven výstražnými kříži. Některé starší přejezdy se mohou vyskytovat bez výstražníku, ty nové se staví už jen s výstražníkem.

Pozitivní světlo – kéž by námi všemi prošlo, ale to sem nepatří. Zpátky k tématu. U některých železničních přejezdů se můžete setkat s blikajícím bílým světlem. V takovém případě máte jistotu, že se vlak neřítí k přejezdu a můžete jej přejet, a to maximální rychlostí 50 km/h. Chodci mohou rychlostí i nižší. Ve všech ostatních případech, tedy tam, kde bílé světlo není, můžete přejet přes přejezd nejvýše 30 km/h. Chodci mohou opět o něco méně.

Koleje nejsou chodník

Vážně si ještě dneska někdo myslí, že koleje jsou chodník? Nevěříme. Po dálnici také nechodíme v obavách, že nás srazí auto. Jak je tedy možné, že někdo trpí absencí pudu sebezáchovy právě na kolejích? Kdepak, pokud po kolejích, tak jen v drážním dopravním prostředku.

„Ušetříte nervy sobě, příbuzným, strojvedoucímu i cestujícím, kteří chtějí dojet do cíle pokud možno včas. Děkujeme, že dodržujete tato základní pravidla. Vyplatí se to. Všem,“ uzavírá Drážní úřad.