Američtí „demokraté“ zbrojí

V tomto týdnu proběhly ve Spojených státech další dvě televizní debaty, za účasti všech relevantních kandidátů americké Demokratické strany na prezidentský úřad. Tak jako v prvním kole debat i v tom druhém se zúčastnily dvakrát dvě desítky diskutérů.

Jiří Paroubek

Samozřejmě, že pozornost byla zaměřena především na favority „závodu“, kterými jsou bývalý viceprezident Biden a kongresmani Sanders, Warrenová a Harrisová. Většina významných kandidátů – s výjimkou Joe Bidena – se hlásí k progresivnímu, radikálnímu křídlu Demokratické strany. V první debatě, která se uskutečnila v pondělí, se očekával ostrý střed mezi Sandersem a Warrenovou. Tento očekávaný střet se změnil v podstatě v souznění ve dvou jinak kontroverzních otázkách – v oblasti zdravotní péče a migrace.

Pokud jde o zdravotní péči, oba kandidáti prosazují, aby dosavadní systém zdravotního pojištění, tzv. Obamacare, byl rozšířen na všechny občany Spojených států. Spojené státy by se pak konečně ve zdravotním pojištění dostaly na úroveň, která je v oblasti zdravotního pojištění obvyklá ve všech vyspělých státech západní Evropy, včetně České republiky. Je pravdou, že senátor Sanders zatím příliš nedokázal říci, kde na tento účel je možné najít ve státním rozpočtu potřebné prostředky.

Ve druhé, středeční debatě byla pozornost soustředěna především na bývalého viceprezidenta Bidena. Ten se nepouštěl do rozvíjení žádných velkých idejí a bránil svou pozici, coby viceprezidenta bývalé Obamovy administrativy. To znamená, že bránil politiku bývalé administrativy. Je ovšem potřeba říci, že Barrack Obama je dva roky po odchodu z funkce prezidenta stále nesmírně populární osobností. Joe Biden je tedy jediný z významnějších kandidátů Demokratické strany, který zastupuje střed strany a drží centristickou pozici.

V průzkumech veřejného mínění mezi demokratickými kandidáty vede s 28%. Na druhé a třetí pozici jsou s 15% Sanders a Warrenová a těsně za nimi je s 13% Harrisová. Zdá se, že ani druhá televizní debata, která přilákala pozornost desítek milionů Američanů, nijak zvlášť nezahýbe čísly podpory kandidátů. Pokud chce Demokratická strana proti republikánskému prezidentovi Trumpovi uspět, těžko se jí to ovšem může podařit s radikálním programem. Při všech sympatiích, které k protagonistům progresivního křídla Demokratické strany osobně mám.

Volby ve Spojených státech ani ve Velké Británii se nevyhrávají s radikálními programy. Vítěz musí získat především střední třídu, a jak se zdá i z průzkumů veřejného mínění, tak z demokratických kandidátů má k tomuto nejblíže právě Joe Biden se svým centristickým programem. Zdá se, že ani věk, 76 let, není u tohoto matadora washingtonské politiky překážkou.

Rád bych připomněl, že Biden byl přes tři desítky let senátorem Spojených států. Pokud demokraté drželi většinu v Senátu, býval předsedou zahraničního výboru. Je znám jako muž kompromisu a člověk umírněných názorů. Samozřejmě, že čísla průzkumů veřejného mínění se mohou změnit. Do voleb zbývá rok a čtvrt a je otázka, jak kandidáti obstojí v tzv. primárních volbách a jak ostrá bude debata v průběhu primárek v Demokratické straně. Zkrátka, jestli si sami demokraté ostrou rétorikou nezničí svého nadějného kandidáta, ať to bude kdokoliv.

Vypadá to, že Trump v tuto chvíli může jen v klidu čekat na zatím nejasného protikandidáta a shromažďovat zejména potřebné finanční prostředky, dělat populární a spektakulární politická rozhodnutí a zaměřit svou rétoriku především na volebně klíčové státy americké Unie.

Zdá se, že zatím čtyři debaty kandidátů demokratické strany jsou pozitivní, protože voliči musí ocenit otevřenost a reprezentativnost výběru a také demokratičnost při určování prezidentského kandidáta. Debaty také přitáhnou k Demokratické straně jako takové pozornost veřejnosti. Pozornost médií a také americké veřejnosti může napomoci galvanizaci potenciálních voličů Demokratické strany.