Židé omylem přinesli na Měsíc život. Vzniknou z toho Měsíčané?

JERUZALÉM | To co se událo v dubnu tohoto roku na Měsíci zůstalo širokou veřejností téměř nepovšimnuté. V podstatě o tom věděli jen vědci, kterých se to týkalo, informuje o přenesení pozemského života izraelskými vědci na povrch Měsíce slovenský konzervativní deník HlavnéSprávy.sk.

Izraelská měsíční sonda | reprofoto: CNET

Dne 11. dubna se nacházela na oběžné dráze kolem Měsíce izraelská kosmická sonda Beresheet. Vyvinula ji skupina Space II, kterou tvoří několik desítek izraelských specialistů v oblasti kosmických raket. Vše financoval velkopodnikatel a miliardář Morris Kahn. Na projektu pracoval i Israel Aerospace Industries.

Sonda vážící 585 kilogramů a půldruhého metru dlouhá měla analyzovat magnetické pole Měsíce a vztyčit na jeho povrchu izraelskou vlajku. Na její palubě byla ještě řada dalších přístrojů, jako i vzorky lidské DNA a také několik tisíc mikroorganismů, které biologie zná pod názvem Tardigrada.

Želvuška (Tardigrada)

Tyto organismy jsou velké necelý milimetr a jsou známé tím, že jsou schopny přežít i za nejextrémnějších podmínek. Nezničí jejich žádné záření, ani vysoká radiace, přežijí i extrémně vysoké teploty, ale i extrémní chlad a vydrží celá desetiletí bez potravy. Biologie je pokládá za téměř nezničitelné.

Dne 11. dubna ve večerních hodinách došlo však k havárii izraelské sondy a tato se zřítila na povrch Měsíce a plánovaná mise, kterou měla zrealizovat, ztroskotala. Proč došlo k její havárii, to Izrael blíže nespecifikoval.

Faktem ale zůstává, že od od té doby existuje na Měsíci život, který má pozemský původ. Život na Měsíc přinesli Židé. Jak bude vypadat za miliony let, jak se bakterie vyvinou v novém prostředí?

Mnozí experti, mezi nimi i Američan Nova Spivack, tvrdí, že šance na přežití bakterií Tardigrada na Měsíci jsou velmi vysoké. Pokud je to tak, tak se velmi pravděpodobně budou i rozmnožovat a co bude dál, to ukáže budoucnost. Život na Zemi se také začal rozvíjet v mikroskopické úrovni.


Želvušky (Tardigrada) je kmen živočichů. Tělo složené z pěti segmentů (hlavového a čtyř trupových) kryje pružná chitinózní kutikula pokrytá dlouhými chloupky, kterou želvušky při růstu svlékají. Želvušky mají 8 končetin – každý trupový článek nese pár nečlánkovaných komolcovitých končetin zakončených drápky, často velmi komplikované stavby. Čtvrtým párem končetin se želvušky přidržují substrátu. Svaly jsou příčně pruhované. Ústní ústrojí zahrnuje dva bodavé ostny (stylety) k vysávání potravy. Vylučování se děje malphigickými trubicemi nebo metanefridiemi (zejména mořské druhy). Dýchací a cévní soustava neexistují. Želvušky mají žebříčkovitou nervovou soustavou sestávající z nervového obústního centra, z něhož vybíhají dva provazce se čtyřmi páry tělních ganglií. Želvušky se orientují drobnými jednoduchými očky a hmatovými štětinkami.(zdroj)

Ilustrační snímek